Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak Suchantkemu přistřihli křídla

ANDREAS SUCHANTKE: Proměny v říši hmyzu, Mladá fronta, edice Kolumbus, Praha 2003, 120 stran, náklad a cena neuvedeny; z německého originálu Metamorphosen im Insektenreich (Freies Geistesleben 1994) přeložila Monika Žárská
 |  16. 2. 2004
 |  Vesmír 83, 116, 2004/2

V minulém roce se nakladatelství Mladá fronta odhodlalo k zajímavému počinu – v edici Kolumbus vydalo knihu A. Suchantkeho, předního představitele goethovské přírodovědy (goetheanizmu). Mohl to být první krok k poznání svébytného biologického myšlení, navazujícího na přírodovědné dílo Johanna Wolfganga Goetha (1749–1832) a podněty rakouského myslitele Rudolfa Steinera (1861–1925). Vskutku mohl, ale není. Obsah knihy byl pro čtenáře znalého originálního textu nemilým překvapením. Po přečtení několika stránek totiž zjistil, že kniha byla upravena způsobem, který by snesl označení „cenzura“. Smyslem této recenze je upozornit na tuto skutečnost případné čtenáře.

Andreas Suchantke (narozen roku 1933 v Basileji) studoval botaniku a zoologii, byl žákem Adolfa Portmanna (o Portmannovi viz S. Komárek, Vesmír 76, 676, 1997/12). Dlouhá léta potom učil jako středoškolský učitel ve waldorfských školách a později jako docent v Semináři pro vzdělávání učitelů waldorfských škol ve Witten-Annen, kde působí dodnes. Strávil rovněž několik let v tropické Jižní Americe, jižní a východní Africe, jižní Asii, v Izraeli, na Sibiři a na Novém Zélandě. Výsledkem těchto cest bylo několik knih, např. Der Kontinent der Kolibris. Landschaften und Lebensformen im tropischen Südafrika (1982) či Sonnensavannen und Nebelwälder (1992). Jeho celoživotní zájem o ochranu přírodní a kulturní krajiny se odrazil v knize Partnerschaft mit der Natur (1993). V loňském roce vyšla kniha Metamorphose-Kunstgriff der Evolution, která uceleně prezentuje Suchantkeho biologické myšlení a zkušenost s poznáváním živé přírody.

Kniha Proměny v říši hmyzu (Metamorphosen im Insektenreich) představuje uchopování živého světa, které se od přístupů „běžné“ vědy podstatně odlišuje. Nemohu se zde nyní pouštět do bližší charakteristiky goethovské přírodovědy, vědeckého stylu, k němuž se Suchantke hlásí. Jde vskutku o jiné vidění, jež je zdrojem odlišného vědění o přírodě. Nejde však jen o to, z přístupů goethovské přírodovědy k živému světu vyrůstá řada praktických aplikací v oblasti farmacie, ochrany přírody a krajiny, zemědělství a v neposlední řadě i pedagogiky. Goethovská biologie není totiž jen alternativním způsobem uchopování živého světa, je i zdrojem jiného nakládání s ním. Právě proto by bylo pro čtenáře zajímavé seznámit se na příkladu Suchantkeho knihy s tímto biologickým myšlením v jeho celistvosti. To mu však bohužel české vydání neumožní.

Již letmý pohled naznačí, že překladatelce je myšlenkový a pojmový svět goethovské přírodovědy málo znám. Odhlédneme-li od drobných nepřesností a překladů mimo kontext, je třeba upozornit na matoucí překlady klíčových pojmů. Dreigliederung je přeložen jako trojčetnost, což navozuje dojem prostorové symetrie podle čísla tři (pro tento Steinerův pojem se v češtině ustálil pojem trojčlennost). Goethovy pojmy Ausdehnung a Zusammenziehung jsou v názvu páté kapitoly přeloženy jako prodlužování a zkracování. Goethe je však používal ve smyslu objemového (tvarového) rozpínání a stahování. Některé věty dávají zcela jiný smysl než v originálním textu, a to především proto, že byly upraveny tak, aby z nich vypadly „nevhodné výrazy“, například Geistwirksamkeit (působnost ducha), nebo nežádoucí jména jako Rudolf Steiner.

Ten je zmíněn teprve v doslovu, kde se dočteme, že v knize byly „některé zvlášť ,steineriánské‘ pasáže redukovány“. Ve skutečnosti je to však tak, že v textu samotném čtenář na Steinerovo jméno nenarazí vůbec. Všechna místa, kde se autor na Steinera odvolává, cituje jej nebo na něj navazuje, jsou buď přeformulována, anebo scházejí docela. Někdy jsou to „jen“ odstavce, jindy i celé stránky či části kapitol. Předposlední kapitola byla rozdělena na dvě, poslední (Die leibliche Organisation des Menschen und der Insekten – ein Vergleich) chybí celá, až na poslední odstaveček (v překladu: Závěrem…).

Jde přitom často o zcela nepochopitelné škrty. Tak například ve druhé kapitole, jež má osvětlit pojem trojčlennosti (resp. trojčetnosti), byl vypuštěn odstavec, který říká, že původcem tohoto pohledu na organizmus je Steiner, který jej rozvinul na základě Goethova studia polárních utvářejících principů organizmů. Jsou zde vysvětleny i zmíněné Goethovy pojmy AusdehnungZusammenziehung, které jsou dále v textu už považovány za známé.

Kdo tyto zásahy do textu provedl, se ale nedovíme, protože editor není v knize uveden. O Rudolfu Steinerovi a jeho dílu nechť každý uvažuje po svém, nemělo by to však vést v žádném případě k svévolnému zasahování do textu knihy bez vědomí žijícího autora!

Podobně nekorektní je hojné použití uvozovek i tam, kde je autor neužívá. Dochází tím k významovým posunům. Navozuje to dojem, že autor nemyslí zas tak vážně to, co píše. Příkladem za všechny je nadpis šesté kapitoly, kde se v uvozovkách ocitla „spřízněnost se světlem“. Jen aby si čtenář náhodou nemyslel, že to autor myslí vážně. V biologickém myšlení, které se ve zvýšené míře obrací ke kvalitativní stránce jevů, mají totiž pojmy jako světlo, teplo a spřízněnost se světlem a rostlinami docela jiný obsah než v jazyce „běžné“ vědy, jež se orientuje především na kvantity.

Vydání Suchantkeho knihy mohlo být skutečně ukázkou toho, že „přírodu je možné myslet i jinak“, jak se píše v doslovu. Nyní to však vypadá, že tomu, kdo je odpovědný za „vylepšení“ překladu, připadalo, že ji Suchantke myslí až příliš jinak. Abych navázal na příměr z doslovu, zdá se, že tomu archeopteryxovi svérázného biologického myšlení, který nenadále přiletěl do parku mezi šedé městské holuby, kdosi raději trochu přistřihl křídla.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Dušan Pleštil

Dušan Pleštil (*1973) v loňském roce ukončil doktorskou práci na téma Pojetí živé přírody v přírodovědných spisech J. W. Goetha.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné