Ad Přesnost starověkých astronomických měření

Soubor zajímavých článků je třeba pochválit nejen za čtivý obsah, ale i za záslužné vyvrácení přetrvávajících mýtů. Nicméně když odmítneme zásahy mimozemských civilizací a pochopíme principy vedoucí k dosažení mimořádně přesných astronomických veličin, musí nás fascinovat neuvěřitelná trpělivost starověkých astronomů, kteří po dobu mnoha let zaznamenávali údaje o pohybu nebeských těles. Záhadou nejsou mimozemšťané, ale důvody, jež vedly k dosažení přesných a dodnes udivujících měření. Jaký byl impuls k provádění řady vcelku nudných a stereotypních měření, jež se v praktickém životě těžko mohla upotřebit? Byly to náboženské důvody? Byly to staré tradice nebo zděděné příkazy kněží či šamanů?

Jak je vidět, i když vyloučíme mimozemské bytosti, zůstává řada nezodpovězených tajemství. Není už otázkou „jak“ ony civilizace prováděly svá měření, ale záhadou zůstává „proč“. Mnoho jiných civilizací se otázkami přesahujícími praktický krátkodobý účel prostě vůbec nezabývalo.

Je třeba poděkovat autorům za napínavé čtení. Na stránku 571 se vloudil překlep – příslušný měsíc tzolkinu není „Cumku“ nýbrž „Cumhu“, jak je notoricky známo ze všech mayologických příruček, není-liž pravda? Vždyť samotný legendární počátek mayského letopočtu je pověstné datum 0.0.0.0.4. Ahau 8. Cumhu, což je – možná – 12. srpen roku 3113 př. n. l. (existují i odlišná řešení záhadného data).