Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Příručka odbytá, a přece nejlepší svého druhu

KILLIAN MULLARNEY, LARS SVENSSON, DAN ZETTERSTÖM, PETER J. GRANT: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu, Nakladatelství Svojtka & Co., Praha 2004, překlad Romana Anděrová, 400 stran, náklad a cena neuvedeny, ISBN 80-7237-658-6
 |  14. 10. 2004
 |  Vesmír 83, 595, 2004/10

Asi každý, kdo rád pozoruje ptáky, se při některé ze svých procházek do přírody domníval, že vidí nějaký vzácnější druh, který se k nám zatoulal odkudsi z odlehlého koutu Evropy, a možná z ještě větší dálky. Nicméně cesta od dojmu ke skutečně věrohodnému pozorování, které uspokojí vlastní svědomí i dotěrné otázky závistivých kolegů, je trnitá, a zvláště začínající pozorovatel při spatření neobvykle zbarveného jedince často bezradně tápe. Až do letošního roku si musel člověk pro tyto účely pořizovat cizojazyčné určovací příručky, neboť neexistovala česká kniha, která by evropskou avifaunu zabírala v dostatečném rozsahu a zahrnovala všechny druhy v odpovídající kvalitě. A právě tato „díra v trhu“ byla letos na jaře zalepena – jedna ze špičkových určovacích příruček britského nakladatelství Collins byla přeložena do češtiny a vtrhla do našich knihkupectví.

Na 850 druhů ptáků, které se vyskytují na území Evropy, je v knize zachyceno zhruba na 200 stranách barevných tabulí. Všechny druhy (kromě nejvzácnějších hostů z jiných kontinentů) jsou vyobrazeny v několika variantách opeření (nejčastěji podle věku či pohlaví), často též v letu nebo v různých dalších situacích, které mohou nastat při pozorování ptáků v terénu (z dálky, za zhoršené viditelnosti, za neobvyklých světelných podmínek…). U každého druhu je uveden slovní popis sledující proces jeho určování. Na hlavní znaky sloužící k odlišení druhu od jemu podobných upozorňují také šipky s popisky u jednotlivých obrázků. Text ke každému druhu ještě doplňuje několik vět o jeho výskytu v Evropě, způsobu života a jím vyluzovaných zvucích a také miniaturní mapka rozšíření s barevným rozlišením hnízdišť, zimovišť a tahových oblastí.

Anglický originál patří ve svém oboru k nejzdařilejším dílům. Pokrývá prakticky celou evropskou avifaunu i s druhy omezenými na severní Afriku, Turecko, Kavkaz a východní Středomoří, k tomu je připojeno i zobrazení a charakteristika desítek severoamerických či dálněvýchodních zbloudilců. Je výbornou ukázkou rozumné vyváženosti rozsahu, obsahu a formátu – můžeme ji přibalit do batůžku na výlet v kterémkoliv místě Evropy, aniž bychom se museli znepokojovat, že potkáme ptačí druh, který v knize není. Výtky se týkají spíše různého vkusu čtenářů než kvality knihy samotné – někomu může vadit menší velikost obrázků, jiný tam třeba nenajde dostatek přechodných šatů u břehoušů, mně osobně dosti schází vyobrazení mláďat v prachovém peří (zvlášť u bahňáků a vrubozobých); podstatnější závadu však nalézt nelze.

Svou formální úpravou i kvalitou vyobrazení udrželo české vydání vysokou úroveň originálu, byť některé stránky za ním trochu pokulhávají (např. cvrčilky na s. 295). Naproti tomu překlad do češtiny má pro textovou část knihy důsledky dosti neblahé. Mnoho výrazů je přeloženo tak otrocky či nepřesně, že se některé věty stávají pro čtenáře hlavolamy, občas s jistým nádechem komiky. Jeden příklad nesmyslného překladu za všechny: „…dlask je jako dva ořešníci“ pochází z anglického „…the Hawfinch is flying pair of nutcrackers“. Když zjistíme, že „pair of nutcrackers“ znamená „louskáček na ořechy“, dostaneme větu „Velká hlava souvisí s mohutnými čelistními svaly; dlask je jako létající louskáček na ořechy!“ a nemusíme přemýšlet, v čem dlask, zhruba o velikosti vypaseného vrabce s abnormálně silným zobákem, může připomínat zrovna dva (!) ořešníky kropenaté, velké asi jako sojka. Celkově text působí, jako by jej ani nepřeložil Čech, ale nějaký stroj, který sice dovede pro každé anglické slovo najít český ekvivalent, ale nevnímá obsah vznikající spojením oněch slov do vět.

Krom těchto spíše neobratností nežli prohřešků se do textu vloudilo množství faktických chyb, hlavně v názvech méně známých druhů a v odhadech velikosti našich hnízdních populací. Těžko říci, podle jakého klíče byla tato mnohdy zcela iracionální čísla vymyšlena: často to nejsou ani české, ani britské, ani celoevropské populační odhady. Např. u čápa bílého (snad jediného druhu, u něhož je přesně známa poloha skoro všech obsazených hnízd v ČR – není jich ani tisíc) je odhad více než 100 tisíc párů stejné „hausnumero“ jako odhad méně než 100 párů střízlíků (tj. jednoho z nejhojnějších českých ptáků, hnízdí jich u nás stovky tisíc párů). Pro hnidopichy je dlouhý seznam všemožných chyb k nalezení na webu České společenosti ornitologické (www.cso.cz).

Přestože knihu očividně odbytá (či nezvládnutá) překladatelská práce (stejně tak redakční práce nakladatelství) nehezky poznamenala, netřeba ji zatracovat. Chybná jména se týkají jen několika spíše obskurních druhů, se kterými se Čech, který nevyvine mimořádné úsilí, skoro nemá šanci setkat. Populační odhady nejsou podstatnou náplní terénní příručky – o rozšíření ptáků v Česku byly napsány jiné speciální knihy. Faktické omyly u ilustrací či popisů jsou sice nepříjemné, ale podle zmíněných ornitologických webových stránek jich není více než dvacet, takže drtivá většina ze stovek uvedených druhů je popsána správně. Zrovna tak nad stylistickou úrovní textu není nutné kvílet příliš tklivě, neboť běžný uživatel určovací atlas nečte, nýbrž si jej prohlíží. A obrázky, ty jsou přece i v české verzi skvělé! Proto příliš nerozumím, proč zkušení ornitologové tuto knihu před laickou veřejností skoro až hystericky odmítají. Podle mého soudu je to přes všechny nedostatky nejlepší příručka pro určování ptáků, jaká kdy v češtině vyšla. V současné době u nás nemá svým záběrem druhů a kvalitou vyobrazení konkurenci. Její výhoda oproti zahraničním titulům spočívá v podstatně nižší ceně, snadné dostupnosti a v používání mateřského jazyka. Jako takovou ji lze doporučit všem zájemcům, kteří pozorují ptáky a touží vědět, například jestli ta drobná nahnědlá pohybující se skvrnka na bahnitém břehu rybníka je jespák malý, jespák šedý, jespák křivozobý či jespáček ploskozobý.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné