Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Bolívijské překvapení

 |  14. 10. 2004
 |  Vesmír 83, 542, 2004/10

O Jižní Americe se říká, že je ptačím kontinentem. Vzhledem k tomu, že naprostá většina „ptáčkařů“ vstoupivších na jihoamerický kontinent směřuje do Venezuely, Ekvádoru a Peru, je však poněkud překvapivé, že největší endemizmus na úrovni čeledí a nejreprezentativnější zastoupení neotropické ornitofauny nenajdeme ani v zmíněných zemích, ani v Kolumbii (zemi s největším počtem ptačích druhů vůbec), ale v zapomenuté Bolívii, jejíž ornitofauna je – ve srovnání s ostatními jihoamerickými státy – téměř neznámá. Bez nadsázky by se dalo říci, že obyčejný vrabec či vlaštovka jsou prozkoumáni lépe než celá bolívijská ornitofauna dohromady.

O tom nejlépe svědčí vzestup počtu ptačích druhů známých z území Bolívie od roku 1994 (1274 druhů) do roku 2003 (1398 druhů). Uvedená čísla jsou fascinující tím spíš, že Bolívie nemá přístup k moři (mezi „nepřímořskými“ státy je Bolívie ptačí zemí číslo jedna ve světovém měřítku) a postrádá výhodu svých severnějších „konkurentů“ – nížinné oblasti západně od andského hřebene, který je odpovědný za vysokou rychlost speciace, a tím i za vysokou druhovou diverzitu. Aby toho nebylo málo, v Bolívii se nachází i lokalita s pravděpodobně největším počtem druhů na světě – Národní park Madidi. Ten hostí podle odhadů asi 1100 ptačích druhů (více než celá palearktická oblast, dvakrát tolik co celá Austrálie).

O bohatosti i neprobádanosti bolívijské přírody jsem se mohl přesvědčit na vlastní oči. Jisté vlahé zářijové noci roku 2003 jsme s R. Šumberou na jednom z termitišť v severobolívijské biosférické rezervaci Beni zaznamenali sedícího ptáka, zřejmě lelka. Vzhledem k tomu, že baterka rychle doskomírala a pták po několika záblescích našich fotoaparátů vzal do lelčích, určili jsme jej až po návratu do Evropy. Jaké bylo naše překvapení, když se z neznámého „lelka sp.“ vyklubal lelek bělokřídlý (Caprimulgus candicans)! Vykřičník je zcela na místě: od svého popisu začátkem devatenáctého století byl „pozorován“ pouze ve formě několika stařičkých muzejních exemplářů, teprve v roce 1987 byl jeden samec odchycen v Bolívii, dvě populace byly objeveny v Paraguayi a jedna v Brazílii. Vzrušující je skutečnost, že záznam z Bolívie pochází právě z oblasti Beni, což může naznačovat, že i zde se nachází životaschopná populace tohoto ohroženého druhu.

Lelek bělokřídlý dává přednost otevřené savaně, kde termitiště přesahují okolní travinnou vegetaci. Bývá to především v místech nedávných požárů. Čerstvá spáleniště lelka pravděpodobně lákají velkým množstvím hmyzu, který se slétá na nově rašící kvalitní vegetaci.

Ke stažení

O autorovi

Tomáš Grim

Prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., (*1973) vystudoval zoologii na PřF MU v Brně a PřF UP v Olomouci. Na katedře zoologie UP učí zoologii strunatců a zoogeografii. Bádá převážně o vztazích mezi kukačkou a jejími hostiteli. Je spoluautorem a spolueditorem první slovenské Ornitologické príručky (http://www.zoologie.upol.cz/osoby/grim.htm a http://ibc.lynxeds.com/users/tomasgrim).
Grim Tomáš

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné