Zeptali jsme se doc. RNDr. Jitky Forstové, CSc., z Přírodovědecké fakulty UK v Praze

Vesmír: Doba, kdy studium biologie patřilo tak trochu k luxusu a neslo studentům – pošetilým nadšencům – jen omezené vyhlídky na obživu, již je minulostí. Možná je to dnes obráceně, a přesto vysoké školy biologického zaměření školí méně studentů, než je žádoucí. Co nového na tomto poli nabízí Přírodovědecká fakulta? Můžete odhadnout, jak a kterým směrem se budou vyvíjet „společenské objednávky“ biologických oborů?

JF: Druhou polovinu 20. století lze označit jako věk počítačových technologií a věk molekulárněbiologický. Bez biologů si dnes řadu oborů lidské činnosti – zemědělství, kosmický výzkum, soudnictví, ochranu životního prostředí, a zejména lékařství – neumíme představit. Pokrok v poznání základů nemocí činí z biologů nepostradatelné partnery lékařů.

Rozvoj molekulárněbiologických technik přinesl nové možnosti především ve dvou oblastech: lidském zdraví a ochraně přírody. Vzpomeňme otevírající se možnost náhrady některých lidských orgánů kultivací a indukcí diferenciace kmenových buněk, možnosti genové terapie, rutinní prenatální DNA-diagnostiku nebo genově manipulované mikroorganizmy, které degradují toxické látky hromaděné lidskou činností v přírodě. Všechny tyto oblasti vyžadují vzdělané odborníky a poptávka po takto vzdělaných absolventech naší fakulty už řadu let převažuje nad nabídkou.

Proto naše fakulta přichází od školního roku 2004/2005 s novým bakalářským studijním oborem Molekulární biologie a biochemie organizmů, který je koncipován tak, aby za tři roky bakalářského studia a další dva roky navazujícího studia magisterského výuku v molekulárněbiologických disciplínách výrazněji zkvalitnil. Tento program vychází vstříc všem, kteří vidí budoucnost v kombinaci biologických disciplín (molekulární a buněčné biologie, imunologie, fyziologie, mikrobiologie, virologie, parazitologie a dalších) s chemií, biochemií, matematikou či informatikou a kteří mají zájem o práci v laboratoři. Zároveň si každý může studijní program „ušít přímo na tělo“ a studium si rozšířit i o předměty z jiných fakult, např. z Fakulty matematicko-fyzikální.

Absolvent bakalářského studia se uplatní ve vědecko-výzkumných laboratořích jak základního, tak aplikovaného výzkumu a také v laboratořích zdravotnických zařízení, zemědělských, potravinářských a chemických podniků. Další možnosti uplatnění jsou v institucích státní správy, kde se klade požadavek na zvládnutí složité přístrojové techniky (útvary ochrany přírody, monitoring GMO, hygienické stanice). Po skončení bakalářského studia lze pokračovat v magisterském studiu na jiné vysoké škole doma i v zahraničí, ale také v kterémkoliv biologickém magisterském studijním programu na Přírodovědecké fakultě, kde nabízíme více než 15 oborů zahrnujících celou šíři současné biologie.

O tomto programu informujeme na webových stránkách fakulty (www.natur.cuni.cz) v sekci Student, pod položkou Molekulární biologie a biochemie organizmů. S konkrétními dotazy se můžete obrátit na e-mailovou adresu: mol-bio@natur.cuni.cz. Další informace jsou na twinsen.natur.cuni.cz/1.pdf v oddíle Studium, Studijní plány nově akreditovaných oborů 2003/2004.

/Za Vesmír se ptal Stanislav Vaněk/