Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Onkoklipy

Nádor – chyba v programu lidského genomu
 |  19. 1. 2004
 |  Vesmír 83, 16, 2004/1
 |  Seriál: Onkologie, 1. díl (Následující)

Byli jsme osloveni, abychom uvedli nepříliš květnatá odborná pojednání o problematice zhoubných nádorů. V současném světě, který má v oblibě jednoduché pravdy a mediálně srozumitelné slogany, však nemůžeme problematiku komentovat jinak než v jakýchsi klipech, tolik populárních mezi mládeží, jíž starost o boj s rakovinou jednou nepochybně předáme. Jsme si jisti, že forma života založená na kódování v molekule DNA najde i v budoucnu navzdory pokroku dostatek příležitostí, aby generovala zhoubná bujení jako alternativu k tomu, čemu říkáme norma. Ostatně bez mutací v genomu by nebylo evoluce. Člověk bez chyb v programu, tedy i bez nádorů, je jen obtížně představitelným živočišným druhem.

Onkologické světy

V onkologii pravděpodobně existují nejméně dva světy. Jedním z nich je svět hledání nových struktur, funkcí a souvislostí, teoretických konstrukcí a brilantních hypotéz. Svět čisté vědy měřené ohlasem odborné veřejnosti na publikované práce, svět citovanosti nových poznatků, svět impakt faktorů a smělých projektů neustále soutěžících o místo na slunci, svět objevující. Druhým světem je svět nutnosti aktuálně jednat, svět reálných nádorových onemocnění, lidských osudů, trápení a nadějí, svět zjednodušujících inovací, pokroku určovaného spíše firemními produkty, svět sekretů, krve, bolesti i vítězství, dočasných i trvalých. Svět impakt vektorů směřujících k vylepšování rutiny, svět zdravotnických provozů, stacionářů, operačních sálů, jednotek intenzivní péče, laboratorní diagnostiky i zobrazovacích metod, svět kompromisů, trpělivosti i nejistot. Svět smrti, ať již s ohledem na věk přirozené, nebo časné, tragické, někdy nečekané, jindy vysvobozující. Pak je zde ovšem ještě třetí, virtuální svět – svět čísel, trendů a srovnávání, svět onkologických registrů, křivek varujících i zhodnocujících úsilí, svět srovnávání, extrapolací a prognóz, neosobní svět parametrizující osudy jednotlivců ve prospěch obecného poznání, kam by se mělo zaměřit úsilí v zájmu populace jako celku.

Jmenované tři světy nevnímáme jako oddělené prostory, nýbrž jako prostředí vyžadující stále více komunikace. Jako mosty stavěné v mlze nad vodami mezi pevninami a, chcete-li, občas i mezi pevnostmi. Nám lékařům je blízký „bridging“, „translational approach“ či „outcomeoriented research“. Jazykoví puristé nás budou kritizovat, že to neříkáme česky. Mnohdy to budou ti samí, kteří nabádají k publikacím a získávání bodů publikováním na převládajícím angloamerickém hřišti. Stačíme-li přísun informací a podnětů zvenčí vůbec absorbovat, už ho nestačíme překládat.

Firemní produkce

Problém je, že drtivá většina pokroku v diagnostice i terapii nádorů k nám přichází z firemní produkce. Dokonce i pro fungování některých tuzemských grantových agentur nám už zřídili soukromé firmy. Nemluvě pak o diagnostických a terapeutických technologiích, protinádorových lécích, softwarových řešeních, správě klinických hodnocení či registrů. Nesporně jsou všechny tyto firemní inovace založeny na výsledcích základního výzkumu získaných před mnoha lety nebo docela nedávno. Komercionalizace výsledků vědeckého výzkumu, proces dosti náročný, nepatří v naší republice k silným stránkám. Ostatně k nim ani patřit nemůže, zvážíme-li tuzemské možnosti rizikových investic do celého řetězce firemního vývoje, registrace i marketingu nového produktu.

Přesto jsme uhájili minimálně dva malé prostory, a možná dokonce klíčové. Prostor vznikající v odpovědném vztahu lékaře vůči pacientovi a prostor pro udržování vzdělanosti. Obojí vyžaduje, aby se základní i klinický výzkum prováděl také u nás, byť by nám namlouvali, že skutečný pokrok v léčbě rakoviny za nás vyřeší jiní a jinde.

Jestliže přijmeme výzkum jako formu hledání pravdy, bude nás zajímat i běžné zavedení nové technologie či firemního produktu, jejich uplatnění v našich podmínkách, k účelům, které jsou aktuální u nás. Možná tento názor rozlítí ty, kteří soudí, že bádají nezištně ve prospěch všelidské mozaiky poznání. Jenže výslednou smetanu neslíznou jen altruisté. Nestyďme se proto vylepšovat když už ne konta, tedy alespoň šance nemocných rakovinou, a to zaměřením na zdánlivě malé praktické problémy. Aspoň občas, třeba jen pro zpestření.

Byzantská obřadnost

Z vlastní zkušenosti oba trochu známe USA, včetně tamějších přístupů v experimentální i klinické onkologické praxi. Soudíme, že to, co nás, Východoevropany, nejvíce odlišuje od amerického pragmatizmu, je rozostření cílů, zamlžování problémů a jistá byzantská obřadnost při jejich řešení. V minulosti to byla také všeobecná „výroba na sklad“, ať šlo o publikace nebo o ocel.

Zkusme tedy pojmenovat okruhy problémů, které mohou v nejbližších letech přispět k boji s rakovinou u nás. Zatím to zaručeně nebudou DNA-mikročipy, expresní profily, zevrubné analýzy proteomu nádorových buněk ani molekulární reklasifikace nádorů, jakkoli bychom to rádi tvrdili a jakkoli právě tyto oblasti budeme horlivě podporovat, pokud nám manažerské pozice vydrží.

Organizace. Aktuální význam má zlepšování organizace onkologické péče, homogennější uplatnění ověřených diagnosticko-léčebných postupů a řada opatření v prevenci, primární, sekundární i terciární. Rozdíly ve výsledcích léčby mezi jednotlivými zúčastněnými pracovišti onkologické péče, včetně chirurgických metod, jsou dosud o řád větší než rozdíly třeba ve výsledcích léčby staršími a novými cytostatiky, nespecifickými chemoterapeutiky a cílenými inhibitory kináz, rozdíly v členění podle tradičních a zcela nových molekulových prediktorů. V některých oblastech onkologické léčby nám neuvěřitelně narostly náklady, aniž se významně změnily výsledky. Leckde tyto analýzy a srovnání dosud postrádáme.

Zbytková nádorová choroba. Co v onkologii solidních nádorů potřebujeme určitě, nejsou ani tak nové prognostické parametry jako spíše spolehlivé metody odhalování zbytkové nádorové choroby, nádorového mikrorezidua, mikrometastáz, cirkulujících nádorových buněk, jejichž průkaz může převratně změnit léčebné postupy i výsledky. Nemáme pocit, že by se v posledním desetiletí v této oblasti něco změnilo, přestože teoreticky i metodicky je problematika poměrně dobře zmapována.

Testy chemorezistence. Podobně stále chybějí rutinně dostupné testy chemorezistence pro většinu cytostatik a stejně i rutinní diagnostické využívání čerstvého nádorového materiálu a nádorové biobanky. A to je u nás ročně registrováno 60 tisíc nových zhoubných nádorových onemocnění, minimálně dvě třetiny jsou operovány s přímou dostupností nádorového materiálu, minimálně polovina podstoupí chemoterapii, jen výjimečně však cílenou a individualizovanou.

Dědičná rizika. Určitý pokrok jsme zaznamenali v zjišťování individuálního zvýšeného dědičného rizika zhoubných nádorů, ať již jde o onkogenetickou klinickou registraci či genetické testování, které je teprve na počátku.

Multivariační analýza. Nad naše síly se dosud zdají být multivariační analýzy stále narůstajícího množství prognostických a prediktivních parametrů, zejména tam, kde jde o souvislost s klinickým průběhem onemocnění a možnost jejich využití při léčebném rozhodování.

Bioterapie. Z klinického hlediska je dosud nedostatečně probádána celá problematika bioterapie. Patří sem mezi jiným aktivní a pasivní imunoterapie, ovšem i nedořešené otázky jak se vyrovnat s tolerancí nádoru imunitním systémem, různorodostí cílových struktur i relativním nedostatkem imunitních efektorů přímo v nádorové tkáni. Jak buněčná terapie, tak protinádorové vakcíny jsou velkou výzvou v oblastech, které komerční firmy dosud neobsadily. Zcela novou kapitolou je studium účinnosti cílené bioregulační léčby, která již stojí na jiných principech než dosavadní nespecifická cytotoxická a genotoxická terapie.

Integrace diagnóz. Ačkoli elektronická archivace a komunikace terrabytových dávek dat, pocházejících z rutinních zobrazovacích metod, je již dostupná i u nás a telemedicínské zpracování ovládáme, chybí integrace diagnostických pohledů na jeden případ ve společném vyhodnocovacím systému. To je klíčové zejména pro hodnocení odpovědi na léčbu i předpovědi efektu dalších léčebných možností. Zvláště pak, když máme již k dispozici funkční nádorovou diagnostiku v podobě pozitronové emisní tomografie či jiných metod, které více vypovídají o aktuálním chování nádoru.

Detekční novinky. Objevují se i nové fyzikální principy detekce nádorových ložisek jako třeba optoelektronická analýza chování mikrovaskularizace nádoru v DOBI. Lepší orientace v aktuálním proteomu nádorových buněk pomocí metod hmotové spektrometrie MALDI či SELDI-TOF může přinést nové markery přetrvávání nádoru, jeho bujení či jeho odpovědi na léčbu.

Působení látek. Mimořádně aktuální je výzkum chemopreventivního působení řady látek, zejména jsou-li obsaženy v potravě. Ovšem i na druhém konci nádorového bujení potřebujeme pro účinnou podpůrnou léčbu více poznatků o poruchách regulace označovaných jako „bouře cytokinů“ či o interakcích opioidních receptorů, což obojí souvisí s možnostmi cíleného ovlivnění příznaků u zhoubných nádorů v pokročilých stadiích.

Onkologická praxe a osvěta

To všechno jsou témata, která nás aktuálně musejí zajímat i trápit, neboť jejich řešení mohou přinést přímé a potřebné výstupy do onkologické praxe.

Onkologie má mnoho nejen medicínských, ale také psychosociálních a obecně biologických aspektů. Této významné problematice se budeme věnovat v následujících číslech Vesmíru. Každý třetí až čtvrtý občan České republiky v průběhu života některým ze zhoubných nádorů onemocní, každý čtvrtý až pátý na rakovinu zemře. Se stárnutím populace bude v nejbližších desetiletích tento problém dokonce ještě významnější.

(Tento materiál prošel recenzním řízením podle zvyklostí časopisu Vesmír)

SLOVNÍČEK

cytokiny – buněčné regulátory

cytostatika – látky s protinádorovým účinkem

DNA-mikročip – zobrazení mnoha genů zároveň na principu srovnávací genové hybridizace

DOBI – nová metoda zobrazování nádorů prsu na optoelektronickém principu

expresní profil – vyšetření aktivity mnoha genů zobrazením jejich produktů

hmotová spektrometrie – analytická metoda rozdělující látky podle molekulové hmotnosti

chemorezistence – necitlivost k chemoterapii, zde míněno k protinádorovým lékům

chemoterapeutika – syntetické a polosyntetické látky s léčebným, zde míněno protinádorovým účinkem

imunitní efektor – protilátky nebo bílé krvinky realizující imunitní odpověď organizmu

inhibitor kinázy – látka blokující jeden z typů přenosu stimulačních signálů v buňce

léčba bioregulační – léčba pomocí látek cíleně zasahujících do biologických regulací

léčba cytotoxická – léčba pomocí látek ničících buňky, zde míněno buňky nádorové

léčba genotoxická – léčba látkami, jejichž účinky zároveň poškozují genetický kód

MALDI – metoda hmotnostní spektrometrie pro stanovení vyšších molekulových hmotností

vaskularizace nádoru – cévní zásobení nádoru

molekulární reklasifikace nádorů – nový pohled na klasifikaci nádorů podle molekulárních znaků

molekulový prediktor – ukazatel průběhu či prognózy na molekulární úrovni, zde pro nádorová onemocnění

opioidní receptor – umožňuje vnímat bolest, jeho zablokováním může být bolest tlumena

pozitronová emisní tomografie – zobrazovací metoda využívající anihilace pozitronů

proteom – soubor bílkovin, zde nádorových

SELDI-TOF – spektrometrická metoda využívající zachycení bílkovinných molekul na povrchu mikročipu

V posledních letech ve Vesmíru o rakovině vyšlo např.:

Hauser František, Macholda František, Šmejcová Irena, Voslářová Zdenka: Rakovina plic – příčiny a trendy (70, 85, 1991/2)

Hauser František, Šmejcová Irena, Dostálová Olga: Úmrtnost na rakovinu pohlavních orgánů a prsu – příčiny a trendy (70, 248, 1991/5)

Ujházy Peter: Protinádorové a iné účinky TNF (70, 386, 1991/7)

Hauser František, Frič Přemysl, Šmejcová Irena: Úmrtnost na rakovinu trávicího ústrojí – příčiny a trendy (71, 34, 1992/1)

Kovařík Aleš: Hry genů a nádorů (71, 425, 1992/8)

Eckschlager Tomáš: Imunoterapie nádorů – zklamání, nebo naděje? (72, 430, 1993/8)

Klener Pavel: Úspěšnost léčby nádorových onemocnění cytostatiky (73, 205, 1994/4)

Ginter Emil: Rakovina a stav duše (73, 632, 1994/11)

Vonka Vladimír: Naděje a rizika molekulové medicíny (78, 132, 1999/3)

Berger Josef: Nevyslyšená poselství u leukemie (78, 504, 1999/9)

Vyskočil František: Iontové kanály a rakovinné metastázy (79, 312, 2000/6)

Žaloudík Jan: Devitalizace nádorů (80, 668, 2001/12)

Tomka Miroslav: Ako vzniká rakovina (82, 328, 2003/6)

Ke stažení

O autorech

Jan Žaloudík

Rostislav Vyzula

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné