Očkování proti nikotinu

Za drogovou závislost na tabáku je odpovědný nikotin – silně návyková droga. Na nikotinu je závislá většina kuřáků. Po cigaretě sahají jak pro navození příjemného pocitu, tak kvůli úlevě od nikotinového abstinenčního syndromu. S druhým důvodem se lze vypořádat pasivní či aktivní imunizací proti nikotinu. Nikotinová molekula je malá a snadno proniká hematoencefalickou bariérou. Proto se uvažuje o možnosti navázat malou molekulu nikotinu na větší, která by nedovolila, aby se nikotin dostal k příslušným receptorům v mozku. Tak by kuřák po své dávce nedosáhl obvyklého uspokojení a odpadl by vztah mezi dávkou a odměnou, který je pro udržení závislosti podstatný. Výzkum těchto vakcín je nyní ve stadiu klinického testování.

Králičí imunoglobulin

Je známo, že vakcinace drogově specifickými protilátkami nebo pasivní přenos těchto protilátek minimalizuje u laboratorních zvířat vliv drog (např. kokainu či heroinu) na pohybovou aktivitu. Proto začala minneapoliská výzkumná nadace zkoumat, zda totéž platí i pro nikotin. Z králíků imunizovaných nikotin-proteinovou vakcínou ¹⁾ byl izolován imunoglobulin G, obsahující specifické protilátky proti nikotinu. Jedné skupině potkanů byl aplikován tento králičí imunoglobulin G, druhé skupině kontrolní (neimunizovaný). O třicet minut později dostaly obě skupiny dávku nikotinu, která odpovídala koncentraci, jíž je vystaven kuřák při vykouření dvou cigaret. Králičí imunoglobulin redukoval koncentraci nikotinu v mozku o 65 %. Distribuce nikotinu do mozku byla nižší i po pěti dávkách (koncentrace nikotinu odpovídala vykouření 10 cigaret) opakovaných během 80 minut. Krevní tlak těmto potkanům nestoupl tolik jako v kontrolní skupině. Předběžné podávání specifického imunoglobulinu zcela blokovalo pohybovou aktivaci, kterou vyvolává nikotin (v kontrolní skupině blokována nebyla). Specifické protilátky tedy mohou vlivy nikotinu omezit, popř. jim zcela zabránit. (Pohybová aktivita vyvolaná kokainem nebyla „protinikotinovým“ imunoglobulinem ovlivněna, což potvrzuje jeho specifičnost.) Osvědčila se i vakcinace potkanů během podávání nikotinu, tedy podobně jako v situaci, kdy kuřák kouří. Hladina specifických nikotinových protilátek neklesla ani s velkými opakovanými dávkami nikotinu a přístup nikotinu do mozku klesl o 40–60 %. Snížení přístupu nikotinu do mozku potkanů po imunizaci imunoglobulinem G později prokázala i další výzkumná pracoviště.

Myši s nikotinovou pumpou

Badatelé ze švýcarské firmy Chilka, Ltd., v Lausanne vycházejí z předpokladu, že protilátky vůči nikotinové molekule vznikají podobně jako protilátky proti cholerovému toxinu B. Srovnávali vznik protilátek po aplikaci pod kůži a do nosu. Týden před vakcinací byly pokusným myším implantovány podkožní pumpy, které uvolňovaly nikotin odpovídající 5 balíčkům cigaret po dobu 4 týdnů. Ochranný vliv vakcíny byl sledován 5 týdnů po vakcinaci – u vakcinovaných a nevakcinovaných myší se porovnávalo množství radioaktivně označeného nikotinu, který se dostal do mozku po podání dávky nikotinu ekvivalentní 2 cigaretám. Podkožní imunizace zvýšila protilátky ve třídě imunoglobulinů G, vakcína podávaná do nosní dutiny prokazatelně zvýšila imunoglobuliny A. Zřetelný byl ochranný efekt u myší s implantovanou nikotinovou pumpou, v jejichž mozku bylo prokázáno méně než 10 % radioaktivně označeného nikotinu. Vakcína by mohla zachycovat nikotinové molekuly, a tím narušit vztah kouření a průběžného uspokojování. Nezdá se, že by specifické protilátky klesaly či byly vyčerpány, a to ani po extrémně vysokých dávkách. Kuřák by tedy pravděpodobně působení vakcíny nezastavil ani nejintenzivnějším kouřením. Vysoké hladiny specifických protilátek rok po vakcinaci naznačují, že by se vakcinace musela opakovat nanejvýš v ročních intervalech.

Aplikaci látky podněcující imunitní systém organizmu k produkci protilátek proti nikotinu (podobně jako při závislosti na kokainu) zvolili ve Scrippsově výzkumném ústavu v Kalifornii. Jejich vakcína je ve stadiu klinického testování.

Schopnost nikotinové vakcíny bránit křečovým stavům způsobeným nikotinem zkoumali na Lékařské fakultě Univerzity Dokuze Eylula v tureckém Izmiru. Potkani byli vakcinováni 3 dávkami nikotinové konjugované vakcíny během 6 týdnů. Jedné skupině byl navíc týden předtím podkožně podáván nikotin (1 miligram na kilogram hmotnosti za den). Po podání velké jednorázové dávky nikotinu (2 miligramy na kilogram) se ukázalo, že nejúčinněji blokuje toxické vlivy nikotinu kombinace vakcíny s předběžným podáváním nikotinu.

Pět milionů úmrtí za rok

Tabák je dnes celosvětově příčinou 5 milionů úmrtí ročně, kolem roku 2010 bude toto číslo přinejmenším dvojnásobné. V 21. století bude mít tabák na svém kontě přes miliardu obětí. Zbavit se drogové závislosti na nikotinu je obtížné – svědčí o tom i nízká úspěšnost dosavadní léčby. Musíme tedy hledat její jiné možnosti léčby. Nové léky budou pravděpodobně zasahovat především do vlivu nikotinu na mozek. Vakcíny by mohly být jednou z těchto možností.