VESMÍR. O čem psal před lety
8. 9. 2003 | Vesmír 82, 488, 2003/9
Barva květův a hmyz
V posledních létech mnozí obírali se pozorováním hmyzův a poměru jejich ku květinám. Shledáno již dávno, že někteří hmyzové se zálibou navštěvují jen květy jisté barvy. […] Bennet potvrzuje pozorování jiných, že u rozličných tříd hmyzu jeví se rozličná náklonnosť k barvě květův. Motýlové – až na některé výjimky – jsou ve volbě květin, jež navštěvují, nejméně stálí. Nejstálejší jsou včely – v širším smyslu slova – a z těch zvlášť včela domácí. Za pravidlo lze téměř pokládati, že hmyzové, jimž přináleží v přírodě důležitý úkol, aby pro zúrodnění rostlin pel z jednoho květu na druhý přenášeli, vyznamenávají se větší stálostí ve svých návštěvách než ti, kteří celým svým ústrojím jsou k přenášení pylu méně způsobilí. […] Co se týče barvy květů, navštívili žilnokřídlí (hlavně včely) dle Benneta 20 červených a 126 modrých, 11 žlutých a 17 bílých květův. Nikomu, kdo si dobře povšiml v přírodě lučních a lesních květin, zajisté neuniklo, že květy bílé jsou mouchami nejvíce navštěvovány.Vesmír 15. prosince 1883, s. 58
Včely na cestách
K nejvydatnějším pastvinám včel náleží vřesoviště Lüneburské s okolím, krajina, která jest ohraničena trojúhelníkem míst Lüneburk-Uelzen a Bremen. Aby se tyto pastviny medové spásly, vypravuje se sem rok co rok vlak cizích včel, a to způsobem zcela moderním. Saisona počíná počátkem července, když se vřes odívá načervenalými květy. V noci, když včelstvo klidně odpočíváje zároveň i chladno, nastane putování, které musí býti ukončeno ještě před svitáním. Zvláštními vlaky v koších včelích včely dopravují se v ohromných společnostech na místo. Z nejrůznějších končin Hanoverska a sousedních provincií přijíždějí včely na určitá shromaždiště, aby se dále dopravily, tak že znenáhla celý zvláštní vlak se vyprázdní. Takových vlaků v červenci 1902 vypraveno bylo několik,
je při tom potřebí vždy veliké opatrnosti, tak aby vše na minutu se shodovalo. Dopravovati včely za dne jest vůbec nemožno.
Vesmír 15. ledna 1903, s. 83
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [365,78 kB]
Doporučujeme
Deštné lesy v Antarktidě
Jiří Kvaček, Alexandra Chernomorets | 30. 3. 2026
Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Víme. Ale chceme?
Radmila Dytrtová, Jana Jaklová Dytrtová | 30. 3. 2026
Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...
















