Role akademických sítí v moderním světě

Je obecně známo, že Internet je na světě díky akademické komunitě. Původně představoval síť, která byla vyvinuta na základě požadavků vojáků. Dnes je Internet zbožím do té míry, že o něm nejen novináři píší jako o internetu a každý ho může mít v obýváku. Nicméně všechny vyspělé země výzkum počítačových sítí podporují i nadále. ¹⁾ Proč to dělají? Nemůže být rozvoj internetu financován jinak?

Chceme-li na tyto otázky znát odpověď, musíme definovat, co internet je. V podání světa mediálních koncernů je to „krabička na televizi“, která umožní zahlcovat uživatele dalšími mediálními kanály. Tomuto vidění internetu sice odpovídá chování většiny uživatelů, kteří jej vidí skrze okno webového prohlížeče, nicméně internet je mnohem různorodější. V komerční sféře se rozvíjí e-business, a to jak v podobě elektronických obchodů, tak v podobě předávání dat mezi firemními informačními systémy. Rovněž pro distanční vzdělávání představuje internet efektivní prostředek.

Pokud se podíváme po aplikacích pro vědu a výzkum, musíme si uvědomit specifičnost výzkumné práce. Prostředí vědy a výzkumu je dnes globalizováno, řešitelé pracují s velkým množstvím (pokud možno aktuálních) informací a zpracovávají ohromné objemy dat, často v prostředí mezinárodních týmů. Současné akademické sítě zabezpečují pro vědeckou, výzkumnou a akademickou sféru tři role:

• Nejsnadněji nahraditelná je role provozní. Provoz akademické sítě je běžný internetový provoz a akademická síť je s internetem propojena. Omezenost použití je skryta ve způsobu, jímž se komerční sféra chová ke svěřeným zdrojům – maximalizuje finanční zisk z dané komodity (dodá minimální službu za maximální cenu). Výzkumná sféra se naproti tomu snaží maximalizovat zisk za fixní prostředky (a vytvořit prostor pro nové aplikace). Příkladem je koncept předimenzovaných sítí, který mění paradigma práce s přenosovou kapacitou (místo toho, aby vybraný provoz dostal vysokou prioritu vybudovat síť natolik dimenzovanou, že nebude možné ji přetížit). Důležitým provozním parametrem akademických sítí je dostupnost velkých kapacit na celém území státu (v ČR například téměř ve všech krajských městech). Řešitelské týmy mimo hlavní město tak nejsou diskriminovány.
• Druhou rolí akademických sítí je podpora spolupráce řešitelských týmů. Telefon nebo elektronická pošta nejsou pro řízení rozsáhlých projektů, které navíc obsahují velkou míru abstrakce, efektivní. Akademické sítě umožňují videokonference (ve vysoké kvalitě), při kterých je sdílena elektronická tabule a dalším klientům je umožněn pasivní přístup pomocí proudování (streamingu) multimédií. Proudování i videokonference jsou také efektivním nástrojem v distančním vzdělávání. Vzdělávání není sice primárním cílem vědecké a výzkumné komunity, nicméně vzhledem k rostoucí specializaci oborů představuje jeho distanční forma řešení problémů s efektivností výuky malých skupin studentů.
• Nejhůře nahraditelná je role vlastního výzkumu. Akademické sítě se samy účastní výzkumu síťových technologií a obvykle jsou to právě ony, které uvádějí nové technologie v život. Pokud se soustředíme na náš trh, pak místní akademická síť, provozovaná sdružením CESNET, použila pro budování sítě TEN34-CZ unikátní řešení na základě mikrovlnných pojítek. Byla první provozní sítí na světě, která nasadila technologii MPLS (MultiProtocol Label Switching) a nyní vyvíjí spolu s některými univerzitami kartu COMBO6 pro vysokorychlostní analýzu a zpracování dat na PC. Sdružení CESNET se také účastní několika významných mezinárodních projektů vypsaných Evropskou unií - GÉANT, DATAGRID, 6NET a SCAMPI. To jsou pouze některé z výsledků řešení výzkumného záměru – každoroční zpráva o řešení výzkumného záměru má několik set stran.

Akademické sítě dneška posouvají svoji působnost směrem k novým službám. Při zachování služeb spojených s dodávkou připojení na internet se aktivity rozšiřují o provozování a vývoj metapočítačů, které představují významnou přidanou hodnotu pro ta odvětví vědy a výzkumu, jež pracují s velkými objemy dat. Kromě odborníků na počítače a kybernetiku mají o tyto aplikace zájem fyzikové, chemikové, biotechnologové a strojaři.

I jejich požadavky přispívají k tomu, že potřebnost akademických sítí neklesá. Evropská unie si důležitost akademických sítí uvědomuje, dokonce lze konstatovat, že státy, které mají funkční akademickou síť, mají větší šanci získávat prostředky určené na výzkum z fondů EU. Při ztrátě kontinuity financování (či podfinancování) bychom mohli ztratit mnohem víc, než představuje vklad státu do zmíněného výzkumu.