Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Sluneční záření v chirurgii

 |  4. 8. 2003
 |  Vesmír 82, 476, 2003/8

Monochromatické lasery, které se hojně používají v chirurgii, jsou velmi drahé a pro mnohé nemocnice v zemích třetího světa nedostupné. Vědci z Ben-Gurionovy univerzity v izraelském Negevu hledají levnější řešení. Zkonstruovali pokusný přístroj, který je umístěn na střeše budovy a miskovitým zrcadlem zachycuje sluneční záření. Zrcadlo má rozměry dezertního talířku a je umístěno v kovovém válci. Pomocí dvouosového motorku sleduje sběrač záření azimut i výšku Slunce nad obzorem s přesností 0,05°. Ploché zrcátko pak sebrané fotony přesměruje na konec křemenného optického vlákna o průřezu 1 mm2 a s číselnou aperturou 0,66 mm. Optickým vláknem se záření přenáší do operačního sálu až na vzdálenost 20 m. Záření je širokého spektra (320–2200 nm) a není kolimované. Nelze ho tedy použít například pro operace sítnice, ale mohlo by se hodit k ničení rakovinných buněk a tkání. V pokusech vědci ozařovali kuřecí játra a prsní tkáně z různé vzdálenosti. Hodnotili účinek tohoto pětiwattového záření při různé době působení, a pak ho srovnávali s účinky monochromatických chirurgických laserů – neodymového a argonového. Výsledky byly řádově srovnatelné. Výhodou užitého širokospektrálního záření byla blízkost absorpčnímu spektru biologických tkání. Vedoucí týmu výzkumníků J. M. Gordon se domnívá, že by se sluneční technika mohla využít k operacím jater, ledvin a prostaty i při léčení rakoviny prsu. Tento levný zdroj koncentrované zářivé energie je pochopitelně závislý na počasí. V Izraeli však bývá 250 slunných dní za rok. V jasných letních dnech je tam dostatek slunečního záření po 10 hodin, v jasných zimních dnech po 7 hodin. Výzkum je pochopitelně teprve v počátcích, nejdříve se bude postup zkoušet na játrech živých krys. Účinnost systému by se v budoucnu mohla (při tomtéž průřezu optického vlákna) zvýšit až na 40 W. Malé nádory by se pak mohly ničit rychle, aniž by byly zasaženy tkáně ležící hlouběji. (Applied Physics Letters 9, 2653–2655, 2002; Biophotonics International 9, 22–23, 2002/9)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné