mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Sluneční záření v chirurgii

 |  4. 8. 2003
 |  Vesmír 82, 476, 2003/8

Monochromatické lasery, které se hojně používají v chirurgii, jsou velmi drahé a pro mnohé nemocnice v zemích třetího světa nedostupné. Vědci z Ben-Gurionovy univerzity v izraelském Negevu hledají levnější řešení. Zkonstruovali pokusný přístroj, který je umístěn na střeše budovy a miskovitým zrcadlem zachycuje sluneční záření. Zrcadlo má rozměry dezertního talířku a je umístěno v kovovém válci. Pomocí dvouosového motorku sleduje sběrač záření azimut i výšku Slunce nad obzorem s přesností 0,05°. Ploché zrcátko pak sebrané fotony přesměruje na konec křemenného optického vlákna o průřezu 1 mm2 a s číselnou aperturou 0,66 mm. Optickým vláknem se záření přenáší do operačního sálu až na vzdálenost 20 m. Záření je širokého spektra (320–2200 nm) a není kolimované. Nelze ho tedy použít například pro operace sítnice, ale mohlo by se hodit k ničení rakovinných buněk a tkání. V pokusech vědci ozařovali kuřecí játra a prsní tkáně z různé vzdálenosti. Hodnotili účinek tohoto pětiwattového záření při různé době působení, a pak ho srovnávali s účinky monochromatických chirurgických laserů – neodymového a argonového. Výsledky byly řádově srovnatelné. Výhodou užitého širokospektrálního záření byla blízkost absorpčnímu spektru biologických tkání. Vedoucí týmu výzkumníků J. M. Gordon se domnívá, že by se sluneční technika mohla využít k operacím jater, ledvin a prostaty i při léčení rakoviny prsu. Tento levný zdroj koncentrované zářivé energie je pochopitelně závislý na počasí. V Izraeli však bývá 250 slunných dní za rok. V jasných letních dnech je tam dostatek slunečního záření po 10 hodin, v jasných zimních dnech po 7 hodin. Výzkum je pochopitelně teprve v počátcích, nejdříve se bude postup zkoušet na játrech živých krys. Účinnost systému by se v budoucnu mohla (při tomtéž průřezu optického vlákna) zvýšit až na 40 W. Malé nádory by se pak mohly ničit rychle, aniž by byly zasaženy tkáně ležící hlouběji. (Applied Physics Letters 9, 2653–2655, 2002; Biophotonics International 9, 22–23, 2002/9)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...