Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Působí glukosamin jako imunosupresivum?

 |  3. 7. 2003
 |  Vesmír 82, 368, 2003/7

Mezi mnoha „zaručenými prostředky“, které nám podle všudypřítomné reklamy odpomohou od nejrůznějších neduhů, jsou také glukosaminsulfát a chondroitinsulfát. Pomáhají prý proti bolestem kloubů. Obvykle se to vysvětluje tím, že glukosamin je důležitou stavební jednotkou biopolymerů tvořících chrupavky. Jestliže tedy budeme jíst více glukosaminu, podpoří to regeneraci kloubních chrupavek poškozených artritidou. Zní to logicky, ale pravda je asi jiná. Nedávná studie (J. Biol. Chem 277, 39 343, 2002) totiž dokazuje, že glukosamin výrazně oslabuje obranné reakce organizmu: v kultuře in vitro potlačuje aktivaci T-lymfocytů a při podání in vivo prodlužuje přežívání kožních transplantátů. Mechanizmus působení sice není znám, ale zdá se, že glukosamin nějakým způsobem tlumí signální cesty vedoucí přes transkripční faktor NFAT; přitom strukturně podobné aminocukry (galaktosamin a manosamin) tyto účinky nemají. Je tedy docela dobře možné, že příznivý vliv pojídání glukosaminových preparátů na bolest kloubů je způsoben právě potlačením autoimunitních procesů (ty totiž způsobují většinu artritid).

Na druhou stranu je poněkud překvapivé, že by glukosamin pojídaný v malých dávkách mohl mít výraznější imunosupresivní účinky – v zažívacím traktu je totiž metabolizmem poměrně rychle zpracován a zvýšení jeho hladiny v organizmu bude zřejmě velmi malé. Že by i zde působil spíše placebo efekt? Přesto nelze vyloučit možnost, že by se vyšší dávky netoxického glukosaminu (zvláště podávaného infuzemi) mohly příznivě uplatnit i při potlačování transplantačních reakcí. Pokud by ale i malé dávky glukosaminu, užívané ve formě komerčních preparátů, opravdu oslabovaly imunitní reakce, bylo by třeba vzít v úvahu také nepříznivé vedlejší účinky (jako je snížení obranyschopnosti proti některým onemocněním).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...