Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Působí glukosamin jako imunosupresivum?

 |  3. 7. 2003
 |  Vesmír 82, 368, 2003/7

Mezi mnoha „zaručenými prostředky“, které nám podle všudypřítomné reklamy odpomohou od nejrůznějších neduhů, jsou také glukosaminsulfát a chondroitinsulfát. Pomáhají prý proti bolestem kloubů. Obvykle se to vysvětluje tím, že glukosamin je důležitou stavební jednotkou biopolymerů tvořících chrupavky. Jestliže tedy budeme jíst více glukosaminu, podpoří to regeneraci kloubních chrupavek poškozených artritidou. Zní to logicky, ale pravda je asi jiná. Nedávná studie (J. Biol. Chem 277, 39 343, 2002) totiž dokazuje, že glukosamin výrazně oslabuje obranné reakce organizmu: v kultuře in vitro potlačuje aktivaci T-lymfocytů a při podání in vivo prodlužuje přežívání kožních transplantátů. Mechanizmus působení sice není znám, ale zdá se, že glukosamin nějakým způsobem tlumí signální cesty vedoucí přes transkripční faktor NFAT; přitom strukturně podobné aminocukry (galaktosamin a manosamin) tyto účinky nemají. Je tedy docela dobře možné, že příznivý vliv pojídání glukosaminových preparátů na bolest kloubů je způsoben právě potlačením autoimunitních procesů (ty totiž způsobují většinu artritid).

Na druhou stranu je poněkud překvapivé, že by glukosamin pojídaný v malých dávkách mohl mít výraznější imunosupresivní účinky – v zažívacím traktu je totiž metabolizmem poměrně rychle zpracován a zvýšení jeho hladiny v organizmu bude zřejmě velmi malé. Že by i zde působil spíše placebo efekt? Přesto nelze vyloučit možnost, že by se vyšší dávky netoxického glukosaminu (zvláště podávaného infuzemi) mohly příznivě uplatnit i při potlačování transplantačních reakcí. Pokud by ale i malé dávky glukosaminu, užívané ve formě komerčních preparátů, opravdu oslabovaly imunitní reakce, bylo by třeba vzít v úvahu také nepříznivé vedlejší účinky (jako je snížení obranyschopnosti proti některým onemocněním).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné