Bible krále Jakuba

V článku „Kosmologie a kultura 21. století“ Nancy Ellen Abramsové a Joela R. Primacka (Vesmír 82, 193, 2003/4) se trochu ošidně píše: „Král Jakub ve svém překladu bible do angličtiny [...].“ Bible krále Jakuba však nenese jméno Jakuba I. (1566–1625) proto, že by ji tento panovník sám přeložil, ale proto, že na církevním sněmu v Hampton Court roku 1604 dal k novému, revidovanému anglickému vydání Písma laskavé svolení. K tomu byla sestavena redakční komise čítající více než čtyři desítky učenců, kteří na textu pracovali v šesti skupinách v Oxfordu, Cambridži a Westminsteru. Biblické knihy si skupiny rozdělily takto: první westminsterská společnost – od První Mojžíšovy k Druhé královské; cambridžská společnost – od První Paralipomenon k Písni písní; oxfordská společnost – od Izajáše ke konci Starého Zákona; druhá oxfordská společnost – evangelia, Skutky apoštolské a Zjevení Janovo; pátá společnost překladatelů ve Westminsteru – všechny novozákonní Listy; šestá společnost překladatelů v Cambridži – apokryfní knihy. Při redakci a překladu se vycházelo z „Biskupské bible“ (the Bishops’ Bible) z roku 1568, jež byla korigována zejména (neúplným) překladem Williama Tyndalea (c. 1495–1535), ale též Viklefovým překladem ze čtrnáctého století aj. Výsledkem prací započatých v roce 1607 byla tzv. „autorizovaná verze“ (The Authorized Version, také King James Bible), vydaná roku 1611, k níž se v článku odkazuje.

Dál se mi zdá, že argumentace odvíjející se od užití slova „firmament“ v Genesis by byla srozumitelnější, kdyby byl poodhalen její etymologický základ (aspoň jej tam tuším). Anglické firmament je odvozeno z latinského firmamentum, jímž Vulgáta (latinský překlad Bible) napodobuje výraz stereoma v Septuagintě (řeckém překladu Starého zákona, jehož vznik se klade do třetího století před Kr.). Stereoma (pevná struktura) je překlad hebrejského výrazu (k jehož přepisu nemám v počítači znaky) zhruba s významem „rozlehlý prostor“. Jeho kořen se ale dal číst dvojím způsobem: jako „(roz)tepat (kov)“, „roztáhnout“, „rozprostřít“, anebo v aramejském nářečí „zahustit“, „zpevnit“ či „ztužit“. Řecký překlad (a později latinský) volbou druhé z možností zakládá nebo dotvrzuje určitou tradici výkladu.

A úplně nakonec pedantskou poznámku: Bible krále Jakuba nemá v užití slova firmament ve zmíněném smyslu primát. Oxfordský slovník angličtiny (OED, 2. vydání) dokládá výskyt již v jedenáctém století, ve staroanglické parafrázi v článku zmíněných biblických veršů (Genesis 1, 6–9).