Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Vznik moru v důsledku přenosu jediného genu

 |  5. 5. 2003
 |  Vesmír 82, 296, 2003/5

Vznik infekčních onemocnění může souviset s nepatrnou změnou genomu příslušného mikroorganizmu. Na tuto skutečnost, ne nepodobnou efektu „motýlích křídel“ (ten říká, že nepatrný jev může mít dalekosáhlé důsledky sahající až za hranici fantazie, a nedávno byl popularizován v souvislosti s teorií chaosu), upozornila studie amerického Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění. Během studia evoluce moru zde zjistili, že bakterii dýmějového moru Yersinia pestis odlišuje od poměrně neškodných blízce příbuzných bakterií zisk jednoho jediného, zato však klíčového genu.

Tento gen, označovaný jako PLD, získala bakterie Yersinia pestis přenosem buď od jiné bakterie, nebo od nějakého prvoka. Gen PLD umožňuje bakteriím moru přežít v trávicí soustavě krevsajícího hmyzu, konkrétně blech, které je pak mohou přenášet na nové hostitele.

Uvedená studie naznačila, že v rámci posledních několika tisíc let se poměrně neškodná bakterie, která způsobovala lehká onemocnění žaludku, postupně přeměnila až ve vražednou bakterii, přičemž rozhodující bylo právě získání genu PLD. V důsledku přenosu blechami postupně vznikaly stále nebezpečnější kmeny morové bakterie, až vše dospělo k černé smrti, tedy k dýmějovému moru, který jen ve 14. století vyhubil jednu čtvrtinu tehdejší lidské populace (Vesmír 74, 496, 1995/9).

Vlastní mechanizmus, jímž produkt genu PLD chrání bakterie před likvidací v trávicí soustavě blechy, není zatím znám, bude však pochopitelně předmětem dalšího výzkumu. Ze samotného objevu vyplývá, že infekční nemoci podle všeho mohou vzniknout kdykoliv, velice snadno, velice rychle, a hlavně velice nenápadně. Naše těla jsou plná různých bakterií, virů a podobné čeládky, s níž jsme většinou ve stavu ostražitého míru, zcela spontánně se ale může vyvinout hrozivý problém. Bioteroristické choutky matky přírody rozhodně není radno podceňovat. (Science 296, 733, 2002)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...