Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nové „dvě kultury“

 |  5. 5. 2003
 |  Vesmír 82, 296, 2003/5

Když v roce 1959 formuloval C. P. Snow v knize „Dvě kultury a vědecká revoluce“ rozpor mezi vědami přírodními a humanitními, způsobený podle něj nepochopitelností pokroku přírodních věd pro humanitní vědce, netušil, že o necelých padesát let později nastane čas „dvou kultur“ uvnitř přírodních věd. Zahájen byl nástupem terorizmu a rozvinut obavami z bioterorizmu. Když badatel studuje například nějaký infekční mikroorganizmus, musí si dát pozor, aby ve svých publikacích nesděloval potenciálním bioteroristům postupy pro výrobu bakterií, které by mohly být zneužity k bioteroristickému útoku. Co s tím? Jak zachovat neomezenou svobodu bádání a sdělování výsledků (a tím ovšem i kariéru vědců) a zároveň předejít zneužití informace bioteroristou? A tak skupina autorů a redaktorů vědeckých časopisů vydala „Prohlášení o vědeckých publikacích a bezpečnosti“, v němž jsou definovány meze svobody publikace se zřetelem k možnosti jejich zneužití. V době, kdy se na internetu objevují návody k různým zločinným činnostem, je zřejmě nejvyšší čas. Vědcům to ovšem život neusnadní. (Science 299, 1148–1149, 2003)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné