Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Ještě zelenější revoluce

Jak najít udržitelnější způsob hospodaření?
 |  5. 5. 2003
 |  Vesmír 82, 247, 2003/5

Vztah hospodaření, zemědělské produkce a životního prostředí je složitý. Méně intenzivní (extenzivní) způsoby hospodaření působí příznivě na biologickou rozmanitost a udržují esteticky i ekologicky vyváženou krajinu. V šedesátých letech minulého století se evropské zemědělství v touze po vyšším výnosu intenzifikovalo. Začaly se zavádět výnosné odrůdy a používat strojená hnojiva či pesticidy (mluvilo se o „zelené revoluci“). Vyšší intenzita hospodaření sice zajistila hojnost potravin, ale brzy se projevila „daň“, která za to musela být zaplacena – zhoršený stav životního prostředí. Nepříznivé důsledky intenzivního zemědělství dokládají četné studie. Například nedávný výzkum vlivu intenzifikace na populace ptáků zemědělské krajiny ukázal, že u 52 druhů ve třiceti evropských zemích poklesla výrazně populační početnost, a to zejména v zemích západoevropských (J. Reif, Vesmír 82, 66, 2003/2). Odpovědí na tyto problémy je hledání udržitelnějších způsobů hospodaření. Jak se tyto způsoby osvědčily v experimentech?

  • Extenzivní zemědělství. Odborníci na ochranu přírody z Univerzity v nizozemském Wageningenu srovnávali 78 polí obhospodařovaných s ohledem na přírodu s poli obhospodařovanými konvenčně a zjistili, že výsledky nejsou dost příznivé pro rozmanitost rostlin, ptáků, pestřenek, čmeláků a včel (Nature 413, 723, 2001). Příliš růžově to nedopadlo ani s populacemi bahňáků. V Nizozemsku hnízdí polovina evropské populace břehouše černoocasého (Limosa limosa), a přestože byla některá opatření zaměřena přímo na tohoto ptáka, očekávaný úspěch se nedostavil. Přitom v Nizozemsku toto úsilí vyvíjejí již od r. 1981 (tedy déle než v Evropské unii). Lepší výsledky přinesla obdobná opatření v anglickém Devonu, kde se nikdy nehospodařilo tak intenzivně jako v Nizozemsku. Celkově lze říci, že přechod na extenzivní hospodaření provázený šetrným přístupem k životnímu prostředí zatím nesplnil očekávání.
  • Organické zemědělství (organický znamená v této souvislosti přirozený, spoléhající na samoregulační schopnost systému). V jihoněmeckém Allgäu srovnávali 18 malých farem zaměřených na produkci mléka ve třech rozdílných stupních intenzity hospodaření – konvenční (intenzivní), extenzivní a organické. Důležitým indikátorem zátěže životního prostředí pro ně byla spotřeba energie. Studie propočítala nejen spotřebu paliv, maziv apod., ale i energii spotřebovanou na syntézu umělých hnojiv. Zjistilo se, že organické farmy spotřebují nejméně energie. Pro zemědělce je (zatím) výhodou vyšší tržní cena „organických produktů“. Výnosy jsou sice zhruba o 20 % nižší než při konvenčním hospodaření, ale zase je tento způsob nepoměrně úspornější (viz též Science 296, 1694, 2002). Krom toho organické zemědělství působí lépe na půdní vlastnosti. Biodiverzitou zatím – navzdory očekávání – organické farmy nepřekypují, nicméně jsou náznaky, že některým skupinám (zvláště půdním organizmům a vyšším rostlinám) tento způsob hospodaření svědčí. Lze říci, že organické zemědělství může být udržitelnější možností než konvenční hospodaření.

Již v roce 1992 se Evropská unie rozhodla „ozelenit“ zemědělskou politiku rozsáhlou reformou. V každé evropské zemi byla přijata nějaká agro-ekologická opatření (viz uvedené dvě možnosti), jejichž společným cílem bylo zabrzdit rostoucí nadprodukci a zavést do zemědělství ohledy na životní prostředí. Ušlý zisk byl farmářům kompenzován, opatření však zatím nepřinášejí očekávaný výsledek. Naproti tomu v bývalých socialistických zemích rostla zemědělská produkce jen do osmdesátých let 20. století, a po r. 1990 dokonce prudce poklesla. Paradoxně je tedy ve východoevropských zemích dosud zachováno větší druhové bohatství než v členských zemích EU. Dosud není úplně zřejmé, zda opatření zvolená po vstupu do integrované Evropy opravdu zajistí zachování biodiverzity a zdravého životního prostředí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství

O autorovi

David Vačkář

Mgr. David Vačkář, Ph.D., (*1976) se v Centru výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., a Centru pro otázky životního prostředí UK zabývá zejména službami ekosystémů, globální změnou a udržitelnostísociálně-ekologických systémů. V současnosti koordinuje projekt zaměřený na integrované hodnocení dopadů globálních změn na environmentální bezpečnost.

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné