Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Proč se užívá chemická analýza některých mechů k stanovení stupně znečištění prostředí těžkými kovy?

Veronika Tůmová, e-mail: v.e.r.c.a@freemail.cz
 |  3. 4. 2003
 |  Vesmír 82, 209, 2003/4

Chemické analýzy biologického materiálu (živých či mrtvých tkání rostlin a živočichů) souvisejí s rozvojem přístrojů, které umožňují detegovat i nízké hladiny koncentrací. Tato vlna se v širším měřítku projevila v sedmdesátých letech 20. století. Schopnost hromadit určité látky z prostředí v tkáních je různá nejen u různých skupin organizmů – rozdíly existují i mezi jednotlivými druhy.

Mechorosty – stejně jako houby a lišejníky – patří mezi organizmy se značnou schopností bioakumulace zejména kovů (v ekologické literatuře se často používá termín „těžké kovy“, není však nějak ostře vymezen). Týká se to jak přirozeného výskytu například v substrátu rostlin (z rud kovů), tak látek antropogenního původu, pocházejících ze znečišťeného prostředí. Většinou se sledují takové kovy, jejichž přirozené koncentrace v prostředí obvykle nebývají příliš vysoké, navíc pocházejí ze specifických typů znečištění (olovo, kadmium, rtuť aj.) a představují zdravotní riziko především pro lidskou populaci. Ze zjištěných koncentrací pak lze usuzovat, jaký má znečištění dopad na životní prostředí – jde tedy o bioindikaci zatížení ekosystému imisemi, znečištěním vod apod.

Mechorosty, houby a lišejníky se jako akumulační bioindikátory používají velmi často. Pokud jde o kovy, tak mohou být akumulovány i poměrně vysoké koncentrace v tkáních bez symptomů poškození (neplatí to však neomezeně). Akumulace kovů je poměrně rychlá (řádově v měsících) a ionty kovů jsou rychle vázány extrabuněčně v proteinu buněčné stěny. Jiné látky (např. sloučeniny síry, fluoru) však způsobují různé symptomy poškození (ultrastrukturální i fyziologické).

Analýzy obsahu některých látek však nejen zjišťují současný stav, ale mohou leccos „předpovědět“ i o dalších osudech těchto látek. Kromě vztahu mezi koncentrací určité látky v tkáních organizmu a v prostředí lze také zjišťovat akumulaci v rámci potravního řetězce. Takové práce se týkaly např. zjišťování koncentrací rtuti v mořské vodě, rybách a lidském těle (známý je případ minamatské nemoci) nebo koncentrací radionuklidů v lišejnících, tkáních sobů a těle Eskymáků (dokládající dopad nukleárních pokusů i na velmi vzdálená místa).

Kromě stavu v současnosti a poodhalení možné budoucnosti lze však obrátit pohled i do minulosti. Tak například analýza různě starých vrstev v ledovcích zjišťovala výskyt radionuklidů a byly tak potvrzeny poměrně vysoké koncentrace i v letech, kdy již byl zákaz pokusů s nukleárními zbraněmi. To ukazuje nejen na globální charakter znečištění, ale i na značnou setrvačnost poté, co je zavedena kontrola a zdroj znečištění odstraněn. Velmi zajímavé jsou také práce využívající sběry rostlinného materiálu uloženého v herbářových sbírkách. Analýzou tkání téhož druhu sbíraného na stejné lokalitě v různém čase (např. v rozpětí dvou století) lze do určité míry získat retrospektivní obraz znečištění a zjišťovat trendy znečišťování. Z toho vyplývá i význam a smysl sbírek obecně – někdy se ukáže jejich další význam, o němž zakladatelé sbírek neměli tušení. A tak herbáře, považované někdy za sbírky, na něž padá prach generací a jejichž význam mnohdy chápou a uznávají pouze zasvěcení (někdy považovaní za neškodné blázny), mohou poskytnout data týkající se v konečném důsledku každého z nás.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jiří Liška

RNDr. Jiří Liška, CSc., (*1952) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, je žákem prof. Z. Černohorského. V Botanickém ústavu AV ČR se zabývá lišejníky, zejména jejich ekologií, chorologií a využitím pro bioindikaci. (e-mail: liska@ibot.cas.cz)

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...