Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Rezistentní chmel není „na obzoru“

/Ad I. Hrdý, s. 146/
 |  5. 3. 2003
 |  Vesmír 82, 148, 2003/3

Článek je uveden nadpisem Geneticky modifikované organizmy – 3. Chmel a mšice chmelová, ovšem již v úvodu autor zmiňuje, že rostlina chmele rezistentní k tomuto škůdci není „na obzoru“. Tím se uvedená témata navzájem vylučují. Potvrzuje to i obsah článku, v němž je k „transgennímu“ chmelu minimum informací. Příspěvek se zabývá spíše rezistencí mšice chmelové k insekticidům.

Mšici chmelovou autor uvádí jako klíčového škůdce chmele. Tím je v České republice a v Německu, ale ne ve všech chmelařských oblastech světa. Např. v Tasmánii se chmel pěstuje prakticky bez použití instekticidů a fungicidů, pouze příležitostně se ošetřuje proti svilušce chmelové. V USA není škodlivost mšice chmelové ve všech oblastech pěstování chmele stejná. Nejzávažnějším škodlivým činitelem např. ve státě Washinton je sviluška chmelová, ve státě Oregon způsobují největší škody mšice chmelová a perenospora chmelová. Také v Číně, kde se chmel pěstuje na 8200 ha, je mšice neznámým škůdcem a ošetření se provádí pouze proti svilušce chmelové.

V popisu obrázku autor uvádí používání přípravku „Decis“. Doplnil bych, že dnes se již Decis ve chmelařství nepoužívá (u nás byl povolen proti mšici chmelové v letech 1982–1991).

Přehled „mšicových roků“ není úplný, údaje sahají pouze do roku 1978. Tento problém je ale aktuální i dnes (viz např. článek Josefa Vostřela „Seminář k metodice ochrany chmele pro rok 1999“, Chmelařství 72, 56–57, 1999/4).

Autor zmiňuje problematiku testování rezistence mšice chmelové k insekticidům. Rád bych upozornil na to, že v současnosti testy provádí Chmelařský institut Žatec, a to především standardní metodou FAO – nástřikem chmelových listů umístěných v sedimentační věži. Po 48 hodinách se odečítá mortalita škůdce. Toto testování má zde již dlouhodobou tradici (uvedená metoda samozřejmě není jediná). Vznik rezistence lze také omezit (resp. zpomalit) tím, že se střídají přípravky s různými účinnými látkami, dodržují se stanovené aplikační dávky a pojezdové rychlosti aplikačního zařízení, zabezpečí se rovnoměrné ošetření chmele atd.

Kromě dvou (poněkud zastaralých) publikací bych k dalšímu čtení doporučil především četné práce Ing. E. Vaňurové a Ing. J. Vostřela, CSc., např. v časopisu Chmelařství.

/Redakčně kráceno/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství

O autorovi

František Muška

 

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné