Zásnuby papoušků ve světle ultrafialové lampy

Andulky vlnkované (Melopsittacus undulatus) mají podobně jako někteří jiní ptáci oči schopné vnímat ultrafialové záření (viz Vesmír 74, 275, 1995/5). Angličtí ornitologové zkoumali, jestli ultrafialové záření dopadající na pestré opeření andulek hraje nějakou roli při výběru partnera. Na peří jsou jednak plošky, které záření odrážejí, jednak místa, která ho pohltí, a potom v důsledku fluorescence vyzáří o delší vlnové délce. Při experimentech, v nichž se zmíněné složky zkoumaly odděleně, se zjistilo, že se chování samiček při výběru sexuálního protějšku řídí pouze zářením, které je odráženo (samotná fluorescence nemá pro páření papoušků význam). Samičky prokazatelně dávají přednost samcům, kteří ultrafialové záření odrážejí, před samci, kteří mají tuto schopnost potlačenou. Fluorescence ovšem může mít význam právě při spojení s odrazem – jestliže je záření na určitých částech opeření pohlceno, vzroste kontrast s plochami sousedními, které záření odrážejí, a pták se stane přitažlivějším. Dalším závěrem výzkumu je, že ultrafialové záření má u andulek vliv pouze na komunikaci mezi pohlavími – chování příslušníků stejného pohlaví k sobě navzájem se neliší, ať jejich peří ultrafialové záření odráží nebo ne. (Proceedings of The Royal Society of London B 268, 2273–2279, 2001)