Kam s klestím

S vyzněním článku souhlasím. Z ekologického hlediska by se za alternativní zdroj měla považovat právě jaderná energie, neboť, jak plyne i z údajů v článku, jediná dokáže omezit neekonomické a z hlediska času neperspektivní spalování fosilních paliv.

V debatách se často zapomíná na to, že varující by měl být pro nás zejména vzrůst obsahu CO₂ v atmosféře (vedle dalších plynů škodících zejména ozonové vrstvě). Jeden z řady alternativních zdrojů je tudíž poněkud pochybný – spalováním biomasy pouštíme do vzduchu právě skleníkový CO₂. Argument „takyekologů“ (a dokonce i vystudovaných), že pokud biomasu nespálíme, vznikne stejně CO₂ při procesu tlení, je statisticky zavádějící. Je jasné, že určitý podíl oxidu uhličitého do atmosféry vnikne; důležitý je však ten podíl, který se v procesu tlení změní (resp. vůbec se neuvolní) a přejde do další biomasy a organických složek humusu. Tedy spalování a tlení nemá srovnatelný výsledek.

Ekologickým hnutím lze dát za pravdu v jiném případě (teď už směřuji nad rámec článku), totiž v jejich příklonu k vegetariánství. Každý živý tvor, včetně lidí, produkuje větší či menší množství metanu, který poškozuje ozonový kryt Země, z čehož jsou obviňovány zejména freony. Největším producentem metanu je, v důsledku svého metabolizmu, hovězí dobytek. Produkce skotu, nesrovnatelná s minulým stavem, tedy znamená rovněž ohrožení našich životních podmínek. Dokážeme omezit svou spotřebu bifteků, gulášů a rostbífů?