Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

VERNON N. KISLING, jr. (ed.): Zoo and Aquarium History – Ancient Animal Collections to Zoological Gardens

CRC Press, Boca Raton, London, New York, Washington D.C. 2001, 415 stran
 |  6. 10. 2003
 |  Vesmír 82, 595, 2003/10

Vývoj zoologických zahrad a akvárií na celém světě je rozsáhlé téma, proto se většina badatelů omezuje na určité období nebo určitou zemi. Vernon N. Kisling se rozhodl vydat knihu, která shrne celosvětový vývoj. Proto oslovil devět odborníků a požádal je, aby zpracovali každý jednu geografickou oblast. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány Velké Británii, západní Evropě, východní a střední Evropě, Rusku, Spojeným státům americkým, Austrálii, Asii, Indii, Japonsku, Africe a Jižní Americe. Vzhledem k odlišnosti autorů má každá z nich jiný styl i jinou úroveň.

V úvodní kapitole Kisling popisuje vznik zoologických sbírek od pravěku přes starověk a středověk až do 19. století. Mimo jiné zaznamenává hypotézy o tom, co přimělo pravěkého člověka chovat divoká zvířata v zajetí. Přiklání se k názoru, že chov „neužitečných“ divokých zvířat je stejně starý jako domestikace, tj. sahá do doby kolem 10 000 let př. n. l. Už tehdy chtěl mít člověk podivuhodná zvířata ve své blízkosti (možná šlo o neúspěšnou domestikaci).

Kapitolu o střední i východní Evropě a Rusku zpracoval polský vědec Leszek Solski, proto je téměř polovina textu věnována polským zoologickým zahradám a akváriím. České a Slovenské republice jsou vyhrazeny dvě strany, které vycházejí hlavně z knih Z. Veselovského a L. J. Dobroruky. Omezují se na výčet zoologických zahrad a stručná data o jejich založení (v přepisu českých jmen je několik chyb). Zmíněna jsou i fakta, která se v obdobných českých publikacích většinou nevyskytují: například že nejstarší českou zoologickou zahradu v Liberci založila německá komunita, že za 2. světové války byl Židům vstup do zoologických zahrad zakázán nebo že Československá socialistická republika často získávala exotická zvířata z volné přírody výměnou za hospodářskou pomoc rozvojovým zemím sympatizujícím s komunistickým režimem.

Zajímavá je kapitola popisující vývoj zoologických zahrad a akvárií v Austrálii, jejíž autorkou je historička Catherine de Courcy. Dějiny australských sbírek stojí za zmínku především kvůli dopadu aktivit zoologických společností na australskou faunu a celé ekosystémy. První australská zoologická společnost, která vznikla r. 1857 v Melbourne, chtěla nejen založit zoologickou zahradu, ale hlavně „obohatit chudou australskou faunu“ o zvířata dovezená z Evropy a jiných kontinentů. Dovezené druhy byly vypouštěny do volné přírody, a posléze způsobily vyhynutí mnoha druhů původních. Původní australská zvířata byla navíc mimo Austrálii velmi žádaná, a proto se s nimi obchodovalo. Při neúnosně dlouhé cestě přes oceán zvířata v malých prostorách a za minimální péče hynula. První pokusy o záchranu ohrožených druhů v Austrálii se týkaly zvířat introdukovaných, zatímco tasmánského tygra zoologické zahrady lovily a vyvážely ještě ve dvacátých letech minulého století, aniž se pokusily o jeho záchranu. Přitom však byla Austrálie jednou z prvních zemí, ve které zoologické zahrady (už před sto lety) odmítly obchodovat s cirkusy, jež krutě zacházely se zvířaty. Dnešní australské zoologické zahrady, akvária a bioparky patří mezi nejlepší na světě, spolupracují na záchraně několika ohrožených druhů.

Poměrně velký prostor je v knize věnován vlivu válek. Zatímco 1. světová válka se na zoologických zahradách „podepsala“ hlavně nedostatkem jídla, léků a chovatelů, bombardování měst za 2. světové války bylo pro většinu evropských zoologických zahrad katastrofou. Smutné byly i osudy zvířat v zoologických zahradách za nedávných válečných konfliktů v Kambodži, Vietnamu, Koreji, Mozambiku, Izraeli, Iráku nebo Afghánistánu.

I další kapitoly jsou zajímavé, nelze však popisovat všechny podrobně. Stručně zmíním alespoň některé z kuriozit: Např. v Japonsku se o založení mnoha městských zoo nepřímo zasloužily ženy – po 2. světové válce jim bylo přiznáno volební právo a politici se snažili získat srdce voliček něčím, co potěší jejich děti. V Indii ve městě Sholapur otevřeli s ohledem na víru buddhistických a hinduistických návštěvníků vegetariánskou zoologickou zahradu, ve které se chovají pouze býložravá zvířata. V Brazílii existuje veřejně přístupná zoologická zahrada vlastněná armádou, která zde cvičí vojáky pro boj a přežití v pralese.

Kniha Vernona N. Kislinga je přínosná nejen velkým množstvím informací, ale i snahou vidět širší společenské, kulturní, politické a ekonomické souvislosti existence zoologických zahrad. Je tak velmi dobře vidět, jak zoologické zahrady odrážejí stav kultury a společnosti, v níž vznikaly a existovaly. Platí to jak o zoologických sbírkách minulých a vzdálených, tak o těch současných a blízkých. Je dobré si uvědomit, že stejně jako posuzujeme jiné doby a kultury podle jejich vztahu ke zvířatům a úrovně zoologických sbírek, budou i naši potomci hodnotit nás (mimo jiné) podle našich zoologických zahrad.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Dita Dražilová

 

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné