Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Diagnóza kapitalizmu 21. století

Trh ničí ctnosti, na kterých je z dlouhodobého hlediska závislý
 |  6. 10. 2003
 |  Vesmír 82, 558, 2003/10

Myšlenka volného trhu, který by nebyl ovlivňován zákony a politickými rozhodnutími, je čistou fantazií. Trh nebyl stvořen Bohem v prvních šesti dnech (alespoň ne přímo) a není ani udržován vůlí Prozřetelnosti. Je lidským výtvorem, měnícím se souborem soudů o právech a odpovědnosti jednotlivce. Co je moje? Co je tvoje? Co je naše? A jak budeme definovat činy, které tato vymezení ohrožují krádež, násilí, zpronevěru, vydírání či nedbalost? Jak se s těmito činy vyrovnáme? S čím bychom měli obchodovat? S čím bychom obchodovat neměli? (S drogami? Sexem? Hlasy? Dětmi?) Jak bychom měli tato rozhodnutí prosadit a jaké tresty by měly po porušení zákona následovat?

Odpovědi na takové otázky nenalezneme jen pomocí logického rozboru. Různé státy na ně v různých dobách odpovídaly odlišně. Odpovědi budou záviset na hodnotách, které společnost vyznává, na důrazu, který klade na solidaritu, prosperitu, tradici, zbožnost a tak dále.

Tak mluví letošní laureát Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, profesor sociální a ekonomické politiky na Brandeisově univerzitě Robert B. Reich. Téměř shodné vyjádření najdeme jak v jeho knize Dílo národů, 1) tak v knize o deset let mladší The Future of Success, 2) zajisté tedy nejde o náhodné uřeknutí. Koneckonců navazuje na tradici velkých ekonomických a politických myslitelů, jakým je např. Friedrich A. Hayek. Ve své poslední knize Osudná domýšlivost 3) si Hayek všímá, že by se naše komplikované liberální společnosti nikdy nerozvinuly bez úcty k velkým morálním nařízením střežícím společnost před bludem racionality, podle kterého člověk za použití rozumu vymyslel mravnost, jež mu dala sílu dosáhnout více, než kdy mohl tušit.

Robert B. Reich je však stoupencem kapitalizmu a tržní ekonomiky jako jediného systému, ve kterém skutečná moc patří obyčejným lidem, zákazníkovi či spotřebiteli. Oni nakonec určují tím, co si kupují nebo nekupují, co by se mělo vyrábět, kým a jak, v jaké kvalitě a kvantitě, když si půjčíme větu Ludwiga von Misese. 4) To však podle Reicha dnes, kdy pokročilé technologie v komunikacích, dopravě a zpracování informací poskytují spotřebitelům téměř neomezený výběr a možnost se snadno přeorientovat na něco lepšího, levnějšího či rychlejšího, zcela zásadním způsobem mění ekonomické prostředí, jež se vyvinulo v polovině minulého století. Neváhá tuto změnu přirovnat ke stejně radikální přeměně, jakou byla průmyslová revoluce.

Vznikající ekonomika nabízí bezprecedentní příležitosti a neustále širší výběr úžasných obchodů, pohádkových výrobků, dobrých investic a skvělých míst pro lidi se správným talentem a zkušeností. Avšak čím snadnější je pro nás jako spotřebitele se přeorientovat na něco lepšího, tím obtížněji se jako dodavatelé musíme rvát o každého zákazníka, klienta, o využití každé příležitosti, získání každé smlouvy. V důsledku toho jsou naše životy čím dál šílenější. 5) Věnujeme více času a energie placené práci, takže nám ani jedno ani druhé nezbývá pro naše rodiny, přátele, ale ani pro nás samotné. Čím rychleji se ekonomika mění inovacemi a příležitostmi způsobenými rychlejšími přesuny spotřebitelů a investorů tím více ztrácíme sebejistotu, co si vyděláme příští rok, nebo dokonce příští měsíc, co budeme dělat a kde to budeme dělat. Náš život je méně předvídatelný. ...Konečně čím širší výběr a snadnější přesuny, tím snadněji se lidé spojují s těmi, kteří jsou stejně vzdělaní, bohatí a zdraví jako oni sami v rámci obytných společenství, obchodů, škol, univerzit a pojišťovacích skupin. A je pro ně snadnější vyloučit ty pomalejší, méně vzdělané, chudší, nemocnější nebo jinak znevýhodněné. Naše společnost se tak stává rozdělenější. 6)

Podobně zkoumá R. Reich pečlivě krok za krokem jevy a trendy měnícího se světa. Pozorně studuje jeho vývoj na pozadí hodnot, které americká společnost vyznává a které se ve všech zlomových dobách staly vodítkem pro korekci nezdravých a škodlivých jevů. Síla jeho díla je v přehledné a srozumitelné analýze stavu společnosti na konci dvacátého a na začátku jednadvacátého století.

Nejde však jen o problémy Spojených států. Podobných trendů a jevů si všímají také evropští autoři. 7) A abychom se vrátili k otázce tržní ekonomiky, dovolte ještě citát z práce vrchního rabína Spojené hebrejské kongregace britského Commonwealthu. 8)

Socializmus není jediným nepřítelem tržní ekonomiky. Dalším nepřítelem, který je o to silnější, že v současném světě slaví vítězství, se stala sama tržní ekonomika. Když vše, na čem záleží, lze koupit nebo prodat, když lze nedostát závazkům proto, že pro nás již nadále nejsou výhodné, když se nakupování stává jistou formou spásy a reklamní slogany našimi litaniemi, když se naše hodnota měří podle toho, kolik vyděláváme a utrácíme, potom trh ničí ty pravé ctnosti, na kterých je z dlouhodobého hlediska závislý. Toto, nikoli návrat socializmu, je tím nebezpečím, kterému dnes rozvinuté ekonomiky čelí.

K hlubší debatě o těchto závažných otázkách může předání ceny VIZE 97 Robertu Reichovi významně přispět.

Poznámky

1) Robert B. Reich: The Work of Nations. Preparing Ourselves for 21th Century Capitalism, Alfred A. Knopf, New York 1991. (Citace je z českého překladu Miloše Caldy: Dílo národů. Příprava na kapitalismus 21. století, Prostor, Praha 2002, 2. vydání, s. 271.)
2) Robert B. Reich: The Future of Success. Work and Life in the New Economy, Vintage, Random House, London 2001 (připravované české vydání v nakladatelství Prostor: V pasti úspěchu. Diagnóza kapitalizmu 21. století.), s. 234235.
3) Friedrich A. Hayek: Osudná domýšlivost, SLON, Praha 1995.
4) Ludwig von Mises: O rovnosti a nerovnosti, Střední Evropa 19, 26, 2003/116.
5) Již citovaná kniha The Future of Success, s. 7.
6) Tamtéž, s. 7 a 8.
7) Christoph Birnbaum: Adié, sociální státe?, Střední Evropa 19, 3539, 2003/116.
8) Jonathan Sacks: Trhy a mravnost, Střední Evropa 18, 29, 2003/111

Ke stažení

O autorovi

Viktor Dobal

Ing. Viktor Dobal (*1947) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, do r. 1990 se zabýval chemií a termodynamikou paliv. V následujících letech byl např. poslancem České národní rady, poté poslancem parlamentu ČR. V letech 1996–1998 se jako náměstek ministra Pavla Bratinky účastnil práce Rady vlády pro výzkum a vědu. Do února 2003 byl tajemníkem Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Přeložil dvě knihy R. Reicha (V pasti úspěchu a Slušnou společnost). Krom jiného se zabývá politologií a právem.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...