O zubatém červu

Biominerály stojí jednou nohou v organickém světě, druhou v anorganickém. Dnes jich je známo kolem sedmdesáti a posledním objeveným je atakamit. Jak naznačuje jméno, největší naleziště tohoto minerálu leží v nehostinné poušti Atakama v Chile. Na extrémní podmínky si atakamit zřejmě potrpí – kromě vyprahlých oblastí může vznikat pouze v mořské vodě. Jinde není stabilní, např. v sladké vodě se rozpouští. O to překvapivější bylo nalézt jej v čelistech masožravého mořského mnohoštětinatce Glycera dibranchiata. Zpevňuje špičky jeho čelistí, které slouží jako stříkačka vpichující jed do kořisti. Zatím je atakamit první biominerál, který obsahuje měď. Díky němu má mnohoštětinatec zuby pevnější a odolnější vůči odření. (Těmito vlastnostmi atakamit převyšuje obratlovčí dentin a obratlovčí sklovině „šlape na paty“.) Kromě uvedených výhod se spekuluje o tom, že měď možná při průchodu zubem aktivizuje červí jed. Dosud nebylo objasněno, jakým způsobem červ měď hledá a jak ji zadržuje v těle. Vodítkem by mohla být hlavní složka zubů – neznámý protein či směs proteinů bohatých na aminokyseliny glycin a histidin (druhá z nich je běžným ligandem kovů včetně mědi) v metaloenzymech. Tím by se dalo vysvětlit zakotvení minerálu v mase zubu.

Jaký další nerost známý z volné přírody bude objeven v tělech organizmů? Co třeba diamant? Pro svou tvrdost by se leckterému zubu hodil. (Science 298, 357, 2002)