Co nás hubí víc – cigaretový kouř, nebo zplodiny výfuků?

[…] Pravděpodobně jste se nechali ovlivnit kuřáckou protipropagandou kuřáckých firem. Vámi uvedený výzkum není tak důležitý jako jeho čtenáři. Účelem uvedeného výzkumu je zviklat výzkumy, které dokazují, že kouření škodí zdraví. Před mnoha lety se tato anonymní protipropaganda snažila argumentovat podobně, ale ztichla, jakmile se ve Švédsku provedl výzkum porovnávající vdechování tabákového kouře a vdechování zplodin z aut. Tehdy se porovnávalo množství carboxyhemoglobinu v krvi po vykouření jedné cigarety a po hodinovém pobytu strážníka na rušné křižovatce. Ukázalo se, že po vykouření jedné cigarety měl strážník v krvi více carboxyhemoglobinu než po jedné hodině řízení dopravy na křižovatce s hustým provozem. Veškeré diskuse pak ustaly.

Pokud jsou hodnoty v citovaném výzkumu jakéhosi Roy Harrisona průměry, pak takový výzkum obsahuje metodologický nedostatek. A sice ten, že průměrný vzduch nikdo nevdechuje, protože takový vzduch neexistuje. Vítr zkrátka fouká jednou tak, jindy onak. V podstatě jde o stejný typ argumentu jako před mnoha lety. Tehdy spočíval omyl v tom, že žádný člověk nevdechuje kouř z výfuku. Článek postrádá i další informace, např. v jakých místech se uvedená měření prováděla apod. Zkrátka v detailu by se ukázalo, že uvedené informace jsou scestné a že kouření cigaret škodí více než zplodiny ze spáleného benzinu a nafty, které se vyskytují ve městech. Důvod je velmi jednoduchý. Vdechnutý kouř z cigarety se skládá snad ze 4000 nejrůznějších sloučenin a škodlivost cigaretového kouře nelze redukovat na velikost vdechnutých částeček. Jejich chemické složení je velmi důležité. Nehledě na nepřehlédnutelnou důležitost vzniklého carboxyhemoglobinu.

Výzkumy tohoto typu jsou vesměs financovány kuřáckými firmami a slouží pouze obchodním záměrům těchto firem, nikoli zdravotním pohnutkám vedoucím k zlepšení zdravotního stavu populace.