Vesmír - O čem psal před lety

Tamatave hlavním městem Madagaskaru.

Generální guverner Madagaskarský, general Galliéni, chce sídlo ústřední vlády přeložiti z Anatananariva do pobřežního města Tamatave, které není sice tak zdravé, ale za to je důležitým přístavním a obchodním místem ostrova, a jehož okolí přislibuje větší hospodářské výhody. Vnitro jest značně chudší a hospodářství, pro něž chce Galliéni získati francouzské osadníky, méně příhodno. Antananarivo má sloužiti příště za sanatorium, zejména až provedeno bude snadnější železniční spojení s Tamatave.

Vesmír 1. listopadu 1902, s. 23

Choroby kondukterů elektrických tramwají

objevily se všude, kde byl zaveden tento způsob dopravy. Tyto choroby jsou zvláštního rázu a vystupují trojím způsobem. Povstávají stálým proudem ostrého vzduchu, který škodí očím, vyvolávaje silné bolesti. Stálé šlapání na zvonek způsobuje zduření kloubu kolenního a kloubů pravé nohy; konečně na rukou pozoruje se zážeh. Předpis jízdní žádá, aby kliky strojů ani na okamžik nebyly z rukou puštěny, za veder pak paprsky sluneční v té míře působí na ruce řidičovy, že nabývají barvy červenohnědé a pokrývají se bolestnými puchýřky. Nelze se diviti, proč kondukteři užívají v létě rukaviček, ale mělo by se na to pomýšleti, jak by se uchránili průvanů a otoků nohou.

Vesmír 15. září 1902, s. 284

Zalesňování Krasu.

Komisse k zalesňování Krasu podává každého roku svoji zprávu, ze které uvádíme některá zajímavější data. Roku 1899 zalesňována byla plocha 190 77 ha (roku předešlého 231 66 ha) úhrnným počtem 1,653.100 rostlin [...] V průměru stálo zalesňování 1 ha půdy krasové 52 K 12 h [...] Z úhrnného výdaje na rostliny připadá na obvod gorický 4702 K 26 h, na obvod sežanský 4574 K 68 h. Katastr zalesňovací jest úplně hotov [...] Kras nabyl opět bývalé své krásy a výnosnosti.

Vesmír 1. prosince 1901, s. 38

Turecká či Turská Maštal pod Tetínem.

Až do nedávna panovalo mínění, že nemáme v Čechách jeskyň, jež by poskytnouti mohly nějaké stopy bývalé zvířeny nebo činnosti prvních obyvatel této země. Od let byla sice známa jedna taková jeskyně v údolí Dalejském, t.zv. jeskyně Svatoprokopská, avšak teprve v poslední chvíli její existence, když ničivou lidskou rukou byla odstraňována, odhaleno v ní bohatství zbytků podobných. Stejným osudem obdařena byla jeskyně Turská Maštal zvaná, v údolí Berounky. [...] V náplavu jeskyně zjištěno několik vrstvev, od spoda nejprv asi 60 cm žluté hlíny diluviální se zbytky medvěda, hyeny, vlka, lišky, nosorožce a kozorožce. [...]

Vesmír 1. července 1893, s. 208