Vesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzika

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Planetární systém podobný našemu?

 |  5. 8. 2002
 |  Vesmír 81, 425, 2002/8

Všechny dosud objevené extrasolární planety obíhají po dosti excentrických drahách s nejbližším bodem hodně blízko mateřské hvězdy a většinou jsou mnohonásobně hmotnější, než je největší planeta sluneční soustavy – Jupiter. Nepřekvapuje to – je to selekční důsledek pozorovacích metod. V červnu Geoffrey Marcy a Paul Butler ohlásili objev extrasolární planety, která je sice 3,5–5krát těžší než Jupiter, avšak obíhá kolem své mateřské hvězdy ve zdálenosti 5,5 AU za asi 13 let (pro srovnání Jupiter obíhá ve vzdálenosti 5,2 AU za 11,86 roku). Zajímavé je, že tato planeta obíhá stejnou hvězdu – 55 Cancri v souhvězdí Raka – u níž jedna planeta již byla v roce 1996 objevena. Šlo však o planetu, která obíhala mateřskou hvězdu za 14,6 dne. Další zajímavé informace na www.jpl.nasa.gov/images/newplanets

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...