Bratři Mullerové, přeprava a skladování

Stephen J. Gould (10. 9. 1941 – 20. 5. 2002)

Několik měsíců poté, co vyšla Gouldova 1400stránková kniha „The Structure of Evolutionary Theory“, podlehl její autor zákeřné rakovině. Málo čtenářů Vesmíru přečte toto rozsáhlé opus magnum nejplodnějšího paleontologa 20. století. Známe Goulda spíše jako autora knihy esejů „Pandin palec“ nebo knihy „Jak neměřit člověka“.

Gould tam, kde ortodoxní darwinizmus zdůrazňoval vývoj k dokonalosti a harmonii, podtrhoval také roli náhody a nepředvídatelnosti. Říkal: „Nikdy jsem to nechápal jako něco, co by mne mělo mrzet nebo dohánět k zoufalství. Vím, že existují lidé, kteří to neradi slyší. Pro mne to znamenalo jen to, že odpovědi na morální otázky nemůžeme dostat pasivním pozorováním přírody. A je to zároveň výzva filozofům: Na nás samotných je hledat a nalézat, co to znamená.“

Snad ještě dvě drobnosti: Podle antropologa prof. S. L. Washburna se mezi evolučními biology, genetiky a paleontology traduje „malé dogma evoluční biologie“, totiž že Gould nikdy nespí déle než tři hodiny. Washburn říká „Přeci žádný normální člověk by v normální práci nemohl dokázat to, co dokázal S. J. Gould.“

U Stephena Goulda byl roku 1982 diagnostikován mezoteliom, poměrně vzácný druh rakoviny spojovaný s expozicí azbestu. Gould prý prostudoval dostupnou lékařskou literaturu a rozhodl se, že má docela dobrou šanci být na té lepší části křivky přežití. Během léčení se nikdy nestalo, že by neodevzdal svůj pravidelný sloupek do časopisu „Natural history“. Smutné je, že po 20 letech podlehl zcela jinému typu rakoviny, která metastázovala ještě předtím, než byla diagnostikována.