Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Biologická poškození mramorových soch

 |  5. 7. 2002
 |  Vesmír 81, 416, 2002/7

Fotosyntetické mikroorganizmy s oblibou osídlují mimo jiné i povrch mramorových soch. Ve slavných zahradách Boboli ve Florencii proto vědci zkoumali mramorové renezanční sochy, které předtím restaurátoři dokonale očistili. Rok po očištění se prvním kolonizátorem bílého mramoru stala zelená řasa rodu Coccomyxa (v laboratorních podmínkách dokáže po určitou dobu růst dokonce v destilované vodě). Po dvou letech obsahoval 1 cm2 jemného zelenavého povlaku 300 buněk této řasy a po šesti letech již 30 000 buněk fotosyntetických mikroorganizmů patřících k 16 rodům. Převládaly sinice Chroococcidiopsis, LeptolyngbyaPleurocapsa a zelené řasy CoccomyxaApatococcus. Krom toho, že jsou všechny tyto mikroorganizmy poměrně nenáročné na minerální živiny, snášejí dobře i značné ozáření a povrch jejich buněk je vysoce hydrofobní. Navíc 90 % sinic osídlujících povrch mramoru vylučuje kyselé polysacharidy, jež tvoří obal buněk. Buňky pak splývají do biofilmů (viz Vesmír 80, 203, 2001/4), které od mramoru neoddělí ani vítr, ani déšť. Polysacharidy pak slouží i jako substrát pro nefotosyntetické mikroorganizmy, zejména heterotrofní bakterie a houby.

Už od čtvrtého roku po očištění mramoru ve společenstvu sinice převládaly a v šestém roce se očištěné sochy barvou nelišily od těch, které čištěny nebyly. Biofilmy mikroorganizmů pochopitelně přispívají k fyzikálnímu i chemickému poškozování těchto vzácných památek. (J. Applied Phycology 12, 427–433, 2000)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné