Šťastný to koala
| 5. 6. 2002 | Vesmír 81, 303, 2002/6
Nad obrázkem australského koaly se člověk snadno rozněžní. Není to roztomilý tvor? Vypadá
Poznámky
1) Viz článek Zdeňka Veselovského, Vesmír 81, 326, 2002/6.
2) M. Heidegger: Bytí a čas, § 41.
3) I my detoxikujeme v játrech toxické látky z potravy hned několikerým způsobem, v tom koala vůbec není výjimečný. Pokud jde o jeho produkci alkoholu, bylo by to asi možné, sami si ve slepém střevě vytváříme ze sacharidů z potravy mastné kyseliny s krátkým řetězcem, tedy např. kyselinu propionovou, octovou či máselnou. Tyto kyseliny jsou jednak energetickým zdrojem pro buňky tlustého střeva, jednak se vstřebají a jsou dále zpracovávány v játrech (prof. M. Anděl, elektornické sdělení).
4) Prosím abstinenty a mladistvé, aby tuto větu chápali jako básnickou parabolu (náhodou je však pravdivá).
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [80,46 kB]
RUBRIKA: Úvodník
O autorovi
Ivan M. Havel
Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená mysl a Zjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)

Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná 
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...