Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Ať žije nicnežizmus!

 |  5. 5. 2002
 |  Vesmír 81, 251, 2002/5

Listoval jsem tuhle ve sborníku příspěvků z konference o vzniku života a můj pohled padl na definici života. V zájmu korektnosti nejprve uvedu originální znění: Life is a self-replicating, evolving system expected to be based on organic chemistry. The basic drive of life is to make more of itself (NL Pace, Proc. Nat. Acad. Sci. 95, 808, 2001). Můj pokus o překlad zní: Život je sebereprodukující vyvíjející se systém, o němž se předpokládá, že je postaven na organické chemii. Základní hnací silou života je rozšiřovat se.

Ani redaktorům prestižního časopisu PNAS to nevadí, vždyť jde o způsob darebného slangového vyjadřování, který se ve vědecké angličtině vyvíjí už desítky let, aniž by se nad ním někdo pozastavil. Angličtina možná už ztratila veškerý cit a zdá se, že ostatní jazyky to teď přebírají i s chlupama.

Jak dlouho je na světě organická chemie? Odhaduji, že 250 let. Při vzniku života před 4 miliardami let po ní ještě nebylo ani slechu. Jistěže tenkrát probíhaly procesy, které dnes organická chemie dokáže popsat. Je to ale skutečně organická chemie? A která? Ta dnešní, nebo ta před sto lety?

Pokud to mohu posoudit, začaly s tím vším duchovědy. Angličtina neumí (nebo spíše nechce) rozlišit mezi mentálními procesy a vědou, která je popisuje. Obojí je „psychology“. Na základě vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, jaká trápení tato necitlivost (či lajdáctví?) způsobí překladateli do češtiny. A teď už to máme všude! Chování supernovy je astrofyzika a růst dubu samozřejmě je biologie, tlukot mého srdce – jak jinak – nemůže být nic jiného než fyziologie. Chemie a fyzika jsou stará slova, tam to tak není vidět, u těch ostatních však už sama koncovka -logie přece napovídá, že jde o nauku o věci, nikoli o věc samu. A my si nedáme pozor na jazyk – všechny tyto -logie převedeme na -logii jedinou, totiž ontologii.

Důsledky pro naše myšlení jsou dva, a oba katastrofální. V první řadě jaksi automaticky začneme předpokládat, že věci „tam venku“ nejsou nic než soubor pouček a vztahů, jimiž disponuje věda o těchto věcech. Jsme slepí k vlastnostem věcí, které se už do příslušné vědy nevejdou. Věci venku se přece musí řídit zákonitostmi příslušné vědy. Druhým důsledkem je, že zapomeneme, jak pracně se věda buduje, jak dlouhé studium, zasvěcování do oboru a píli musí adept podstoupit. To všechno je pryč, a vše, co se týká dubu na mezi, pak „je biologie“.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filozofie

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...