Chatařem bez chaty

Domácí prameny zmiňují trempské chaty v Posázaví, horské chaty v Krkonoších, lovecké chaty v polesích navštěvovaných dolarovými cizinci, rekreační chaty ROH po celém Československu, a především soukromé chaty víkendové, do nichž obyvatel malých velkoměst – ověnčen bizarními exotickými dřevinami pro rodové arboretum – za předchozího režimu prchával každý pátek. Potud odvozeniny indoevropského slova chata, které ve většině příslušných jazyků znamenalo tolik co obydlí.

Nový termín chatovat / zachatovat si, objevující se v počítačových sítích, je však jiného původu, pochází z angl. chat [čet] – povídat si, nenuceně si vykládat. Přípona je stejná jako u faxovat, telefonovat či e-mailovat. Uživatel chatu je buď chatař / chatařka [vyslov foneticky], nebo četař / četařka (viz portály Seznam, Redbox a Atlas), přičemž homonymita s vojenským termínem záměrně budí komický dojem. Přejaté chat se používá jak samostatně, tak ve spojeních, jejichž první část označuje velikost daného serveru (Big chat, Minichat), popřípadě jeho kvalitu (Absolut chat) či zaměření (TV Chat). Poměrně častá jsou spojení českého a anglického výrazu napodobující anglický model (Dívka-chat, Chat-láska). Objevují se ale také spojení českého adjektiva ve funkci shodného přívlastku (Vegetariánský chat, Prostějovský chat). Samotný chat se nahrazuje českými slovy (pokec, potlach, pavlač), popřípadě si autor adresy hraje s grafickou podstatou (pokecz). Teprve úzus ukáže, zda jazyk slovo chat přijme, tak jako přijal fax či mail/mejl. (Naše řeč 84, 221, 2001/4)