Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Brian M. Fagan: Oloupený Nil (Vykradači hrobů, turisté a archeologové v Egyptě)

Mladá fronta, Praha 2001, 157.svazek edice Kolumbus, 368 stran, přeložili Jolana Malátková a Miroslav Verner, doslov Miroslav Verner, náklad a cena neuvedeny
 |  1. 3. 2002
 |  Vesmír 81, 155, 2002/3

Archeolog a antropolog Brian M. Fagan působil v Livingstonově muzeu v Zambii, od roku 1966 přednáší v USA. Jeho knihu je možné čtenářům jen doporučit – je to poutavé čtení o počátcích egyptologie. Jde o příběh, na němž se podíleli vědci i dobrodruhové, obchodníci i politici. U některých převládalo spontánní nadšení a fascinace světem dávno zaniklé civilizace, u jiných pak bezohlednost a chamtivost nepředstavitelných rozměrů. Český překlad knihy doplňuje „Vybraná česká literatura o starém Egyptě“ a slovníček reálií.

Citát

Brian M. Fagan: Oloupený Nil

Vandalismus vůbec byl vážným problémem. Kupříkladu Cejova hrobka v Sakkáře utrpěla podle Marietta „větší škodu z rukou turistů během posledních deseti než celých předchozích šest tisíc [sic] let své existence“. Není divu, že se Mariette snažil vykopat co mohl, aby zachránil egyptské památky pro budoucnost. Je známo, že po dobu svého působení zaměstnával více než 2780 dělníků, počet mnohem větší, než na jaký by dokázal jeden člověk důkladně dohlížet. […]

V jistém smyslu však není možné tehdejší muzejní úředníky a archeology vinit, že před honbou za poklady zavírali oči. Vždyť všude kolem sebe viděli rozebírání chrámů a pyramid na stavební kámen a obchodníky s plnýma rukama starožitností, které nabízeli turistům. Jejich argumentem bylo, že je lepší dovolit učencům a obchodníkům odvézt vzácné nálezy do Evropy, kde budou chráněny před drancováním a zkázou. Dokud nebylo v Káhiře muzeum, byl takový postoj do určité míry obhajitelný, zvláště po rychlém zániku prvního káhirského muzea v Ezbekíjských zahradách. Důraz na kopírování a dokumentování památek, jakož i na jejich záchranu tím, že budou vyvezeny z Egypta, byl mezi tehdejšími ctihodnými učenci rozšířený.

Tisíce nápisů a papyrů byly odhozeny, spáleny nebo zničeny při horečném hledání památek mnohem efektnějších. Touhou každého evropského muzea bylo získat velké památky, krásné papyry či významné rukopisy. Nikdo se neobtěžoval rozvíjením systematických technik na záchranu nálezů z velkých archeologických lokalit. /s. 237, 249/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné