Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Temelín: odborný, nebo politický problém?

1. 2. 2002
 |  Vesmír 81, 66, 2002/2

Z politologického hlediska je Temelín klasickým případem postupné „expertizace politiky“, kdy v moderní době je demokraticky zvolený politik o řadě celospolečensky důležitých otázek (včetně těch, které s sebou nesou bezpečnostní rizika) nucen rozhodovat pouze na základě důvěry v názory úzce zaměřených specialistů. Hlasité protesty proti bezpečnosti elektrárny se však paradoxně často ozývají od osob, které si obrazně řečeno „doma neumějí vyměnit žárovku“. Temelín se současně stal symbolem – byť pro jednotlivé dotčené subjekty má odlišný význam. Role symbolismu v politice, zvláště v kontextu zjednodušování současných masmédií, je přitom mimořádná a pro vytváření veřejného mínění de facto určující. [...]

Od konce „Kreiského éry“ se rakouská vnitřní i zahraniční politika vyznačuje „zeleným populismem“, v jehož rámci se staví do čela evropského boje za „zdravé životní prostředí“. Stanovování hodnot a cílů v rámci tohoto boje je mnohdy velmi sporné. Všechny politické strany (především pak FPÖ a zelení) se snaží na radikálních ekologických vyjádřeních získávat politické body. Řada Rakušanů začala na některé sousední státy, především Československo a z jeho následníků hlavně na Českou republiku nahlížet jako na „ekoagresory“. Rakouské státní orgány pod vlivem veřejného tlaku (který je podporován i mediálními kampaněmi) stále více ustupují požadavkům extrémně zelených skupin.

Nejmarkantnějším symbolem boje se stal Temelín. Rakušané sice protestovali proti slovinské elektrárně v Kršku, zastarávajícím slovenským Jaslovským Bohunicím i českým Dukovanům postaveným dle sovětských vzorů, avšak Temelín je jednoznačně na prvním místě rakouského odporu.

S úsilím o jeho zastavení spojila svůj osud celá generace rakouských politiků, a to na celostátní i regionální úrovni. Hornorakouský hejtman Josef Pühringer, jeho pověřenec pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec a další osoby jsou díky temelínské kauze v centru zájmu médií. Odborné argumenty již nemají příliš velkou váhu, jak ukázala i nulová reakce na závěry specialistů z rakouského jaderného ústavu, které byly k Temelínu příznivé. Ostatně – ať již přijde příznivé vyjádření odkudkoliv, ihned je označeno (s patřičným mediálním efektem) za nesprávné či dokonce záměrně zmanipulované. Mediální image je rozhodující v boji o veřejnost, která je strašena katastrofickými vizemi. Na blamáž s objednáním proslulého amerického právníka Fagana se rychle zapomnělo, byť svůj účel – rozvířit debatu o elektrárně a dostat příslušné osoby na první stránky novin a na úvod televizních zpráv – tato akce splnila.

Rakousko do problematiky Temelínu alespoň skrytě promítá další problematické body česko-rakouských vztahů i vnitřní politiky. I když to na počátku jedenadvacátého století zní až komicky, u části rakouské elity přetrvávají averze k Čechům jako k těm, kdo rozbili Rakousko-Uhersko. Transformace obrazu Čechů do zlých „škůdců“, kteří jsou jaksi samozřejmě neschopni postavit a provozovat bezpečnou elektrárnu, je mj. důsledkem předchozího postoje. [...]

Radikálně se na odporu proti Temelínu profilovalo především široké spektrum hnutí ochránců životního prostředí. Z šířeji zaměřených organizací lze v tomto směru zmínit především Hnutí DUHA, v zásadě „jednobodově“ se na zrušení jaderné elektrárny Temelín orientují „Jihočeské matky“. Příspěvky od Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí činily např. v roce 1999 nemalou část příjmů Hnutí DUHA (v tomto roce poskytli Rakušané 1 357 000 Kč). Českým ekologickým organizacím přitom hrozí nebezpečí, že při uvedení Temelína do standardního provozu by mohly tyto zdroje vyschnout. [...]

Politizace a prosazování skrytých politických zájmů v kauze Temelín přispívají k vyhrocování vnitropolitických i mezinárodněpolitických sporů. Snaha řady subjektů „viditelně“ se angažovat v mediálně sledovaném problému znevažuje odborné přístupy a diskuse o tématu. Konflikt různých expertních i quasiexpertních posudků, ze kterých je mnohdy patrná politická objednávka, vede k relativizaci kritérií bezpečnosti technologicky náročných zařízení v evropském prostoru, což není přínosné ani pro další technický rozvoj, ani pro postoje veřejnosti k němu.

Analýzy & studie, bull. Ústavu strategických studií MU Brno, roč. III (2001), číslo 7, s. 9–10

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...