Ad Poznámky k článku „Nejcitovanější čeští vědci“
K mým poznámkám k předběžné verzi článku „Nejcitovanější čeští vědci“ – šlo o spontánní, mimo domovinu psanou (a tím pro neznalého čtenáře v místech, v nichž píšu o „zdejších lidech“, nejasnou) rychlou reakci, k níž jsem byl vyzván e-mailem redakce, začínajícím „Milý Jiří“ a dále pravícím „autoři textu budou vděčni za veškeré připomínky (a eventuální kontrolu), které text vylepší“. Problém je, že při této vyžádané reakci jsem různé konkrétní údaje, týkající se mých studentů či mne osobně, uváděl pouze pro potřeby kolegů – autorů článku, abych na nich dokumentoval své názory a pomohl tak „připomínkami“ případně „vylepšit“ jejich text. Ani v nejmenším jsem netušil, že mé e-mailové poznámky budou z velké části doslova zveřejněny.
Redakci ovšem ctí, že onen sled poznámek citovala nezkresleně (včetně zkratek a spojení v tištěném slově netradičních a pro puristu asi i nepatřičných či primitivních), a z důvodů konzistence z nich přirozeně vynechala moji shrnující větu: „Myslím, že zvláště pro ,neznalého‘ čtenáře by bylo užitečné se všech či aspoň některých těchto ,problémů‘ nějak dotknout (samozřejmě beze jmen...)“ – kurzivu používám „pro neznalého čtenáře“ až nyní. Sleduje WoS i Vesmír, takže mám další citovatelnou publikaci?
P.S. Nemyslím ovšem, že by redakce měla při nedojednaném otištění „soukromého“ e-mailu nějaké „postranní úmysly“, jež zřejmě bývají hlavní motivací v analogickych případech v jiných žurnálech; asi spíš naopak (třeba se jí mé poznámky dokonce i „zamlouvaly“). Ale neměl by alespoň Vesmír být ve srovnání s jinými našimi časopisy puristou? Stačila jedna věta, abych poznámky upravil pro tisk.
Odpověď red.: Text článku „Nejcitovanější čeští vědci byl v průběhu příprav rozeslán několika desítkám vědců zmiňovaných v článku k připomínkám. Komentářů – souhlasných i nesouhlasných – bylo mnoho. Některé z připomínek byly autory textu akceptovány přímo v textu. Z těch několika vážnějších, které problémy s citovaností dokreslovaly, ale nebyly zahrnuty do textu se vybíralo na poslední chvíli. Redakce v časové tísni sledovala pouze korektní zkrácení dopisů. Věřím že, o perfekcionizmu prof. Jiřího Bičáka nebude nikdo z čtenářů Vesmíru pochybovat. Ivan Boháček
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [368,12 kB]