Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Klima a vylidnění Mexika v 16. století

 |  5. 11. 2002
 |  Vesmír 81, 629, 2002/11

Evropa se stále zaobírá svou černou smrtí ve 14. století, ale méně je znám podstatně dramatičtější případ z Mexika, kde se v 16. století naprosto zhroutila početná místní populace. Před rokem 1520 mělo Mexiko kolem 22 milionů obyvatel, o 60 let později již jen 2 miliony! Do počátku 19. století se sice populace zdvojnásobila na necelých 5 milionů obyvatel, ale vzhledem k předcházejícímu období šlo jen o prodloužení nebývalé populační krize (obr. 1). Ještě ve 20. století se země z této katastrofy nevzpamatovala. Co se tehdy stalo a jaký je vztah zhroucení populace a neobvyklého průběhu epizody El Niño?

V současné době probíhá rozsáhlý paleoklimatický projekt, jehož cílem je vypracovat a korelovat škálu přírůstkových linií vybraných stromů (např. Nothofagus pumilo, Austrocedrus chilensis) v pásmu od Aljašky přes Skalisté hory do Střední Ameriky a podél pobřeží Tichého oceánu až do Patagonie. Tento projekt by měl odpovědět na otázku, jak se během několika posledních staletí epizody El Niño a s nimi spjaté menší klimatické systémy „podepisují“ na stavu bioty, a to v klimatickém profilu od severního polárního kruhu k jižnímu. Šířka přírůstkových linií obecně závisí nejvíc na výši srážek, ale tu je možné korelovat s průměrnou teplotou povrchu moře, a tím i s epizodami El Niño.

Zatím nejzajímavější výsledek se týká obrovských sociálních změn v Mexiku v 16. století. Tato oblast byla po roce 1520 zasažena epidemií neštovic přivezených z Evropy. Zahynulo při ní kolem 8 milionu Indiánu. O 25 let později následovala další, ještě hrozivější katastrofa, která byla způsobena nemocí „cocoliztli“. Měla „kaskádový“ průběh, o 30 let později se opakovala. Zahynulo při ní kolem 12–17 milionů Indiánů. Roku 1576 tak mexická populace klesla asi na 2 miliony, tedy na 10 % populace v roce 1520! Nemoc „cocoliztli“ je pravděpodobně místního původu. Jde o horečku doprovázenou krvácením, jejíž původce není znám. Bolestivá smrt přichází během několika dní. Nemoc pravděpodobně šíří hlodavci.

Přírůstkové linie stromu ukazují na velké rozmezí srážkových průměrů, přičemž v každém století dochází obvykle ke čtyřem až šesti větším obdobím sucha. S počátkem obou vln nemoci se kryje největší sucho v Mexiku za posledních 500 let. Nemoc však nepropuká během sucha, ale v okamžiku, kdy začne pršet. Důvod je pravděpodobně ten, že se během sucha zmenší populace hlodavců, kteří jsou navíc vázáni na několik málo příhodných lokalit (poblíž řek či pramenů). V těchto malých populacích se nákaza rozšíří. Pokud zaprší, následuje populační exploze hlodavců a jejím důsledkem je přenos nemoci na člověka. Ostatní i lidská populace je v té době oslabena dlouhodobým suchem.

Odborníci, kteří studují různé „morové“ rány, upozorňují, že jejich výskyt má jakýsi kvaziperiodický charakter. Vždyť i růst evropské populace na počátku 19. století je vysvětlován nejenom pokrokem v hygieně a lepší dostupností potravin, ale také vymizením „barokních“ morových epidemií, o kterých tak nějak předpokládáme, že se nemohou opakovat. Rád bych tuto víru sdílel. (Informace o projektu: www.cricyt.edu.ar/)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné