FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Populace štíra v Čechách

 |  5. 10. 2002
 |  Vesmír 81, 596, 2002/10

Výskyt štírů v Čechách bývá považován za senzaci. Základní, často publikovanou informaci je možné shrnout do věty: „Na Slapech žije populace štíra Euscorpius carpathicus a jde o nejseverněji žijící populací štírů vůbec, která k nám byla zavlečena“ (viz též Vesmír 78, 103, 1999/2). Bohužel však musím konstatovat, že dnes v zmíněné větě neplatí asi vůbec nic. Štíři na Slapech již téměř jistě nežijí, nešlo o nejsevernější místo výskytu, ba ani o štíra druhu E. carpathicus. Nové poznatky zpochybňují i možnost zavlečení.

První dokladový materiál ze slapské lokality byl nalezen 31. 8. 1959 a poslední 13. 9. 1983. Mezitím byla lokalita silně poničena a výskyt štíra na Slapech je nutno pokládat za minulost. Souřadnice lokality jsou 49° 46' severní šířky a 14° 25' východní délky. Ve Francii je nejsevernějším místem nálezu štíra E. flavicaudis Pas-de-Calais (mezi 50° a 51° sev. š.). Nejblíže k severnímu pólu je populace v Anglii (Sheerness Docks a Isle of Sheppey v Kentu, 51° 26' sev. šířky, 0° 45' vých. délky) a přísluší rovněž k druhu E. flavicaudis. Předpokládá se, že není původní, přestože byla poprvé zjištěna již v roce 1870 a je zde dosud.

Ještě před pár lety se předpokládalo, že rod Euscorpius zahrnuje pět druhů (E. carpathicus, E. flavicaudis, E. germanus, E. italicus a E. mingrelicus). V posledních letech skupina předních arachnologů, která studovala DNA štírů a faunistická data, začala tyto druhy chápat jako komplexy druhů. Ty jsou někdy definovány zcela jasně a jsou morfologicky snadno odlišitelné, jindy je podle vnějších znaků rozpoznat téměř nelze – ale tak už to v molekulární taxonomii bývá.

Samotný druh Euscorpius carpathicus je svým výskytem zřejmě omezen jen na Rumunsko. Česká populace štírů patří k druhu Euscorpius tergestinus. První zmínku o jeho existenci publikoval již v roce 1975 profesor Ragnar Kinzelbach, tehdy ještě pod jménem E. mesotrichus. Pro nás je důležité, že k druhu E. tergestinus, jenž obývá oblast od Francie po Chorvatsko (možná i dále), patří také malá populace vyskytující se v Rakousku poblíž Vídně u města Krems. Ta je naší slapské lokalitě nejblíže a v souvislosti s ní byla několikrát diskutována. Po porovnání jednotlivých populací myslím, že naše a rakouské populace mají blíže k populacím francouzským než severoitalským.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Kovařík

František Kovařík (1965), zabývá se fotografováním a chovem hmyzu a bezobratlých, systematikou sklípkanů a zejména štírů. Na svém kontě má 42 vědeckých prací, téměř tisíc populárních článků a čtyři knihy. Vědecky dosud popsal více než 50 druhů a 8 rodů štírů z Asie, Afriky a Jižní Ameriky (2003).

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...