Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Populace štíra v Čechách

 |  5. 10. 2002
 |  Vesmír 81, 596, 2002/10

Výskyt štírů v Čechách bývá považován za senzaci. Základní, často publikovanou informaci je možné shrnout do věty: „Na Slapech žije populace štíra Euscorpius carpathicus a jde o nejseverněji žijící populací štírů vůbec, která k nám byla zavlečena“ (viz též Vesmír 78, 103, 1999/2). Bohužel však musím konstatovat, že dnes v zmíněné větě neplatí asi vůbec nic. Štíři na Slapech již téměř jistě nežijí, nešlo o nejsevernější místo výskytu, ba ani o štíra druhu E. carpathicus. Nové poznatky zpochybňují i možnost zavlečení.

První dokladový materiál ze slapské lokality byl nalezen 31. 8. 1959 a poslední 13. 9. 1983. Mezitím byla lokalita silně poničena a výskyt štíra na Slapech je nutno pokládat za minulost. Souřadnice lokality jsou 49° 46' severní šířky a 14° 25' východní délky. Ve Francii je nejsevernějším místem nálezu štíra E. flavicaudis Pas-de-Calais (mezi 50° a 51° sev. š.). Nejblíže k severnímu pólu je populace v Anglii (Sheerness Docks a Isle of Sheppey v Kentu, 51° 26' sev. šířky, 0° 45' vých. délky) a přísluší rovněž k druhu E. flavicaudis. Předpokládá se, že není původní, přestože byla poprvé zjištěna již v roce 1870 a je zde dosud.

Ještě před pár lety se předpokládalo, že rod Euscorpius zahrnuje pět druhů (E. carpathicus, E. flavicaudis, E. germanus, E. italicus a E. mingrelicus). V posledních letech skupina předních arachnologů, která studovala DNA štírů a faunistická data, začala tyto druhy chápat jako komplexy druhů. Ty jsou někdy definovány zcela jasně a jsou morfologicky snadno odlišitelné, jindy je podle vnějších znaků rozpoznat téměř nelze – ale tak už to v molekulární taxonomii bývá.

Samotný druh Euscorpius carpathicus je svým výskytem zřejmě omezen jen na Rumunsko. Česká populace štírů patří k druhu Euscorpius tergestinus. První zmínku o jeho existenci publikoval již v roce 1975 profesor Ragnar Kinzelbach, tehdy ještě pod jménem E. mesotrichus. Pro nás je důležité, že k druhu E. tergestinus, jenž obývá oblast od Francie po Chorvatsko (možná i dále), patří také malá populace vyskytující se v Rakousku poblíž Vídně u města Krems. Ta je naší slapské lokalitě nejblíže a v souvislosti s ní byla několikrát diskutována. Po porovnání jednotlivých populací myslím, že naše a rakouské populace mají blíže k populacím francouzským než severoitalským.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Kovařík

František Kovařík (1965), zabývá se fotografováním a chovem hmyzu a bezobratlých, systematikou sklípkanů a zejména štírů. Na svém kontě má 42 vědeckých prací, téměř tisíc populárních článků a čtyři knihy. Vědecky dosud popsal více než 50 druhů a 8 rodů štírů z Asie, Afriky a Jižní Ameriky (2003).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné