Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Populace štíra v Čechách

 |  5. 10. 2002
 |  Vesmír 81, 596, 2002/10

Výskyt štírů v Čechách bývá považován za senzaci. Základní, často publikovanou informaci je možné shrnout do věty: „Na Slapech žije populace štíra Euscorpius carpathicus a jde o nejseverněji žijící populací štírů vůbec, která k nám byla zavlečena“ (viz též Vesmír 78, 103, 1999/2). Bohužel však musím konstatovat, že dnes v zmíněné větě neplatí asi vůbec nic. Štíři na Slapech již téměř jistě nežijí, nešlo o nejsevernější místo výskytu, ba ani o štíra druhu E. carpathicus. Nové poznatky zpochybňují i možnost zavlečení.

První dokladový materiál ze slapské lokality byl nalezen 31. 8. 1959 a poslední 13. 9. 1983. Mezitím byla lokalita silně poničena a výskyt štíra na Slapech je nutno pokládat za minulost. Souřadnice lokality jsou 49° 46' severní šířky a 14° 25' východní délky. Ve Francii je nejsevernějším místem nálezu štíra E. flavicaudis Pas-de-Calais (mezi 50° a 51° sev. š.). Nejblíže k severnímu pólu je populace v Anglii (Sheerness Docks a Isle of Sheppey v Kentu, 51° 26' sev. šířky, 0° 45' vých. délky) a přísluší rovněž k druhu E. flavicaudis. Předpokládá se, že není původní, přestože byla poprvé zjištěna již v roce 1870 a je zde dosud.

Ještě před pár lety se předpokládalo, že rod Euscorpius zahrnuje pět druhů (E. carpathicus, E. flavicaudis, E. germanus, E. italicus a E. mingrelicus). V posledních letech skupina předních arachnologů, která studovala DNA štírů a faunistická data, začala tyto druhy chápat jako komplexy druhů. Ty jsou někdy definovány zcela jasně a jsou morfologicky snadno odlišitelné, jindy je podle vnějších znaků rozpoznat téměř nelze – ale tak už to v molekulární taxonomii bývá.

Samotný druh Euscorpius carpathicus je svým výskytem zřejmě omezen jen na Rumunsko. Česká populace štírů patří k druhu Euscorpius tergestinus. První zmínku o jeho existenci publikoval již v roce 1975 profesor Ragnar Kinzelbach, tehdy ještě pod jménem E. mesotrichus. Pro nás je důležité, že k druhu E. tergestinus, jenž obývá oblast od Francie po Chorvatsko (možná i dále), patří také malá populace vyskytující se v Rakousku poblíž Vídně u města Krems. Ta je naší slapské lokalitě nejblíže a v souvislosti s ní byla několikrát diskutována. Po porovnání jednotlivých populací myslím, že naše a rakouské populace mají blíže k populacím francouzským než severoitalským.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Kovařík

František Kovařík (1965), zabývá se fotografováním a chovem hmyzu a bezobratlých, systematikou sklípkanů a zejména štírů. Na svém kontě má 42 vědeckých prací, téměř tisíc populárních článků a čtyři knihy. Vědecky dosud popsal více než 50 druhů a 8 rodů štírů z Asie, Afriky a Jižní Ameriky (2003).

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné