Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Nákaza informacemi

 |  5. 10. 2002
 |  Vesmír 81, 548, 2002/10

Po zářijovém teroristickém útoku na New York (v době od 16. října do 15. listopadu) uskutečnili S. Galea a jeho kolegové z Centra epidemiologických studií Newyorské akademie věd šetření týkající se posttraumatické stresové poruchy u obyvatel Manhattanu (N. Engl. J. Med. 346, 982–987, 2002). Telefonicky kontaktovali 1008 náhodně vybraných osob, jichž se ptali, zda netrpí vtíravými vzpomínkami na útok, děsivými sny, marným úsilím vyhýbat se traumatizujícím vzpomínkám či poruchou koncentrace pozornosti. Krom toho zjišťovali frekvenci výskytu deprese. Ukázalo se, že 7,5 % dotázaných trpělo posttraumatickou stresovou poruchou a 9,7 % depresí. Z lidí bydlících nejblíže zničeným věžím Světového obchodního centra (na jih od Canal Street) jich posttraumatickou stresovou poruchou trpělo dokonce 20 %. Riziko onemocnět touto poruchou bylo vyšší u obyvatel hispánského původu a u lidí s nízkou psychologickou podporou sociálního prostředí (tj. žijících osaměle, rozvedených, ovdovělých apod.). Pro srovnání: Při přírodních pohromách a jiných katastrofách onemocní posttraumatickou stresovou poruchou 30 % zúčastněných, a to do 6 měsíců po události (podle šetření S. Galea většinou už do 12 měsíců).

Pozoruhodný je výsledek šetření provedeného v Itálii. G. Apolone, P. Mosoconi a C. La Vecchia z Milána v dopisu redaktorovi N. Engl. J. Med. sdělují, že ve srovnání s rokem 2000 se v říjnu 2001 ve vzorku 1928 osob z Itálie zhoršil skór duševního zdraví o více než 20 % standardní odchylky (z 50 na 48,2), přestože skór tělesného zdraví se v podstatě nezměnil. Podle milánských autorů zářijový teroristický útok na New York nepříznivě ovlivnil duševní zdraví obyvatel Itálie.

Srpnové povodně v Čechách se bezprostředně dotkly asi 300 000 lidí, miliony obyvatel však dramatické události sledovaly na televizních obrazovkách, poslouchaly reportáže v rozhlasu a četly o nich v novinách. První zkušenosti z psychiatrických ambulancí po povodni ukazují, že příznaky posttraumatické stresové poruchy trpí i lidé, kteří byli od velké vody daleko, v bezpečí.

Při prevenci drogových závislostí často Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že infekční nejsou jen drogy a ti, kteří je šíří, nýbrž také informace o nich. Dopad povodně na duševní zdraví ukazuje, že se to netýká jen drog.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Oldřich Vinař

Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., (*1925–2018) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Vedl psychofarmakologické oddělení Výzkumného ústavu psychiatrického, později se zabýval klinickou psychofarmakologií ve společné laboratoři AV ČR a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nyní pracuje ve své samostatné psychiatrické ambulanci v Praze 8.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...