Nákaza informacemi

Po zářijovém teroristickém útoku na New York (v době od 16. října do 15. listopadu) uskutečnili S. Galea a jeho kolegové z Centra epidemiologických studií Newyorské akademie věd šetření týkající se posttraumatické stresové poruchy u obyvatel Manhattanu (N. Engl. J. Med. 346, 982–987, 2002). Telefonicky kontaktovali 1008 náhodně vybraných osob, jichž se ptali, zda netrpí vtíravými vzpomínkami na útok, děsivými sny, marným úsilím vyhýbat se traumatizujícím vzpomínkám či poruchou koncentrace pozornosti. Krom toho zjišťovali frekvenci výskytu deprese. Ukázalo se, že 7,5 % dotázaných trpělo posttraumatickou stresovou poruchou a 9,7 % depresí. Z lidí bydlících nejblíže zničeným věžím Světového obchodního centra (na jih od Canal Street) jich posttraumatickou stresovou poruchou trpělo dokonce 20 %. Riziko onemocnět touto poruchou bylo vyšší u obyvatel hispánského původu a u lidí s nízkou psychologickou podporou sociálního prostředí (tj. žijících osaměle, rozvedených, ovdovělých apod.). Pro srovnání: Při přírodních pohromách a jiných katastrofách onemocní posttraumatickou stresovou poruchou 30 % zúčastněných, a to do 6 měsíců po události (podle šetření S. Galea většinou už do 12 měsíců).

Pozoruhodný je výsledek šetření provedeného v Itálii. G. Apolone, P. Mosoconi a C. La Vecchia z Milána v dopisu redaktorovi N. Engl. J. Med. sdělují, že ve srovnání s rokem 2000 se v říjnu 2001 ve vzorku 1928 osob z Itálie zhoršil skór duševního zdraví o více než 20 % standardní odchylky (z 50 na 48,2), přestože skór tělesného zdraví se v podstatě nezměnil. Podle milánských autorů zářijový teroristický útok na New York nepříznivě ovlivnil duševní zdraví obyvatel Itálie.

Srpnové povodně v Čechách se bezprostředně dotkly asi 300 000 lidí, miliony obyvatel však dramatické události sledovaly na televizních obrazovkách, poslouchaly reportáže v rozhlasu a četly o nich v novinách. První zkušenosti z psychiatrických ambulancí po povodni ukazují, že příznaky posttraumatické stresové poruchy trpí i lidé, kteří byli od velké vody daleko, v bezpečí.

Při prevenci drogových závislostí často Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že infekční nejsou jen drogy a ti, kteří je šíří, nýbrž také informace o nich. Dopad povodně na duševní zdraví ukazuje, že se to netýká jen drog.