Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

K čemu je dobrý pot?

 |  1. 1. 2002
 |  Vesmír 81, 6, 2002/1

Ačkoliv se potu bráníme různými antiperspiranty, může nám být i prospěšný. Podle nové studie totiž obsahuje antimikrobiálně působící peptid (součást proteinu dermicidinu), který působí proti množství patogenních mikroorganizmů. Jako takový může hrát důležitou roli v ochraně lidského těla proti kožním infekcím bakteriemi a houbami. Oznámili to Brigita Schitterová a její spolupracovníci z Univerzity v Tübingenu, jimž se podařilo izolovat geny pro dermicidin, kódující též zmíněný peptid.

Předchozí práce věnované této problematice odhalily na savčí kůži dva typy antimikrobiálně působících proteinů, jeden vyměšovaný keratinocyty a druhý hned několika typy kožních buněk. Těmto proteinům se ale dermicidin nepodobá. Je vyměšován pouze potními žlázami, a poté je jako součást potu dopravován na povrch kůže. Tam se proteolytickými procesy mění neaktivní forma peptidu na formu aktivně působící vůči mikrobům. Vědci již prokázali aktivitu derivátů dermicidinu proti několika patogenům, a to při pH i salinitě charakteristických pro lidský pot. Významný byl účinek proti bakteriím Escherichia coli, Enterococcus faecalis a Staphylococcus aureus. Také fungicidní účinky byly silné, např. schopnost potlačit růst kvasinky Candida albicans.

Jak autoři shrnují, dermicidin může brzdit infekci potenciálními patogeny v prvních několika hodinách po bakteriální kolonizaci. Dodávají však, že v dalších studiích je třeba zjistit, zda dermicidin působí i proti mikroorganizmům s vyvinutou rezistencí na antibiotika. (Nature Immunity 2, 2001/12, www.nature.com/ni/)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Veronika Holá

Ing. Veronika Holá (*1978) vystudovala Fakultu životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Je postgraduální studentkou lékařské mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se zabývá zejména bakteriálním biofilmem u klinicky významných mikrobů a jeho rezistencí k antibiotikům.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...