Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Životní prostředí a sekačky na trávu

 |  5. 9. 2001
 |  Vesmír 80, 536, 2001/9

Vůně čerstvě posekané trávy ve vzduchu je charakteristickým rysem léta. Nová studie ovšem ukazuje, že některé zplodiny z výfuků benzinových sekaček na trávu pravděpodobně způsobují rakovinu.

Průkopnická studie Rogera Westerholma (roger.westerholm@anchem.cu.se), analytického chemika ze Stockholmské univerzity, zjistila, že hodina sekání benzinovou sekačkou vyprodukuje tolik polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) jako 150 km jízdy běžným autem. Typická švédská sekačka vyprodukuje během jedné hodiny asi čtyři miligramy PAH, které obsahují „relativně velké množství karcinogenních uhlovodíků“.

Westerholm nalezl 26 odlišných polycyklických aromatických uhlovodíků v emisích z výfuků sekaček, včetně benzo(a)pyrenů, které jsou obecně považovány za karcinogeny a jsou obsaženy např. v cigaretovém kouři. Nicméně, nebezpečné emise by mohly být výrazně redukovány, kdyby se sekačky a další zahradní nástroje poháněné benzinem vybavily katalytickým konvertorem. Westerholm uvedl, že při testování katalytických konvertorů se emise PAH snížily o více než 90 % a další znečišťující látky o 30 až 50 %. V USA jsou sekačky na trávu vůči životnímu prostředí „přátelštější“ než evropské modely, což je výsledkem regulací znečišťování prostředí, které se týkají „ne-silničních“ motorů a které byly zavedeny v roce 1998. (Environ. Sci. Technol. 35, 1748–1754, 2001/9)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zora Göthová

Zora Göthová vystudovala publicistiku a mediální studia. Ale místo klasické novinařiny zakotvila v roce 2000 v redakci Vesmíru, kde se věnuje redigování textů, kreslení obrázků, spolupráci s externími autory a dalším věcem spojeným s chodem časopisu.
Göthová Zora

Doporučujeme

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Jan Andreska  |  20. 11. 2017
Přítomnost orla mořské v naší krajině patří mezi největší úspěchy české ochrany přírody. Co přispělo k jeho návratu a ke vzniku stabilní populace?
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné