Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Vulkanologický ráj na Tenerife

 |  5. 8. 2001
 |  Vesmír 80, 433, 2001/8

Kanárské ostrovy nejsou jen rájem milovníků slunění, nicnedělání, zahálky a jiných letních sportů, ale potěší také srdce vulkanologovo. Sopečného původu je celé souostroví, v posledních čtyřech stech letech však byly dějištěm sopečné činnosti jen tři ze sedmi ostrovů: La Palma, Tenerife a Lanzarote. Nejvyšší sopkou a zároveň i nejvyšší horou souostroví i celého Španělska je majestátný stratovulkán Pico de Teide (3718 m n. m.), který je také jádrem národního parku Las Cañadas del Teide. Jižní a východní okraj parku tvoří podkopovitá proláklina Las Cañadas. Z tohoto kotle – kaldery (termín byl poprvé použit právě na Kanárských ostrovech) vyrostl v posledních desítkách tisíc let jak Pico de Teide, tak nižší, ale – jak název napovídá – starší přidružený vrchol Pico Viejo (3102 m n. m.).

Nejstarší datované vyvřeliny na Tenerife jsou staré přes 15 milionů let. Jde většinou o bazalty (čediče), které vytvářely štítové sopky. Tak nazýváme sopečné kužele, které mají v důsledku malé viskozity bazaltových láv velmi mírné svahy. V pozdějších dobách se začaly vyvíjet stratovulkány, v nichž se střídají lávy a nesouvislé vyvrženiny; ty tvoří vrstvy tufů, někdy bývají spečeny do tzv. ignimbritů. Objevení nového typu sopek bylo vyvoláno pochody v hlubinném magmatickém ohnisku (krbu), kde se z taveniny oddělovaly části lehčí, bohatší na oxid křemičitý a alkalické oxidy sodný a draselný. Kyselejší lávy mají větší viskozitu i vyšší obsah plynnů. Ty se při erupcích uvolňují a způsobují exploze. Typickým produktem takových erupcí je pemza – světlé a silně zpěněné sopečné sklo. Je velmi lehké a ve vodě plave. V teidském národním parku je celý kopec pemzy. Jmenuje se příznačně Montaña Blanca a již zdaleka upoutává svou světlou, krémovou barvou.

Diferenciace magmatu na Kanárských ostrovech probíhala méně obvyklou cestou, při níž se magma značně obohacuje alkáliemi (sodíkem a draslíkem). Výsledkem jsou fonolity čili znělce, horniny, které známe i ze severních Čech. Tenerife je ze všech Kanárských ostrovů na fonolity nejbohatší a Pico de Teide je světovou raritou (dalším podobným případem je aktivní sopka Mt. Erebus v Antarktidě). Následkem rychlého tuhnutí fonolitových láv vznikla vulkanická skla – černé obsidiány. Černé zbarvení je způsobeno nepatrným množstvím nesmírně jemně rozptýleného železa a manganu.

Uvedené i další vulkanologické zajímavosti lze pohodlně sledovat při návštěvě teidského národního parku, kterým vede jediná asfaltová silnice a přiměřená síť turistických pěšin.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Pavel Röhlich

RNDr. Pavel Röhlich, CSc., (*1931) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Do r. 1993 pracoval jako geolog v Geoindustrii GMS Praha, kde se zabýval hlavně regionální a stratigrafickou geologií.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné