Mucholapky nové generace

Mouchy jsou přitahovány různými hnijícími a kvasícími látkami. Toho lze využít i ke konstrukci pastí na mouchy. Problém však bývá právě v látce, která je pro mouchy atraktivní. Většinou rychle vysychá a je potřeba ji vlhčit či jinak udržovat v patřičně hnilobném stavu. Mnohem lepším řešením by byly látky syntetické, které by mouchy přitahovaly stejným způsobem, nebo dokonce ještě efektivněji.

F. Kelling z Groningenské univerzity se proto zabýval muším čichovým orgánem a zkoumal, jak mouchy vnímají pachy. Čichové buňky mají mouchy – podobně jako většina hmyzu – na tykadlech. Naváže-li se molekula nějaké látky na čichovou buňku, ta vyšle elektrický impulz do mozku. Lze to měřit pomocí elektrod umístěných na vlásky na tykadlech. Kellingovy studie ukázaly, že většina citlivých buněk reaguje nespecificky na množství pachů. Pouze malé množství čichových buněk je natolik specializovaných, že rozliší jeden jediný pach mezi všemi ostatními. Nejsilnější reakce vyvolávají 1-okten-3-ol a 3-metylfenol, chemikálie běžně přítomné v mase.

Ukázalo se také, že mouchám vůbec nezáleží na pachovém pozadí. Zmíněné látky je stejně intenzivně přitahují, ať už je vzduch v okolí „čistý“, nebo plný jiných vůní. Zbývá tedy už jen namíchat ten správný „koktejl“ do nových muších pastí a ověřit, zda bude fungovat podle všech předpokladů. (www.ub.rug.nl/eldoc/dis/science/f.j.kelling...)