Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Přechylování příjmení dle zákona

 |  5. 7. 2001
 |  Vesmír 80, 416, 2001/7

Občas nezvládáme ani přechylování českých příjmení, zejména těch, která mají větnou povahu: Vítámvás, Osolsobě, Hrejsemnou. Podoba „paní Hrejsemnová“ budí rozpaky (těžko se z ní zpětně odvozuje jméno manželovo), však také jediná nositelka tohoto příjmení v pražském telefonním seznamu uvádí své jméno nepřechýleně.

Více problémů přináší přechylování cizích příjmení. Byl schválen zákon o matrikách, jménu a příjmení, který v paragrafu 69 říká: Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Ukládá-li to mezinárodní smlouva, uvede matriční úřad na žádost nositelky příjmení v matričním zápisu vedle příjmení ženy podle pravidel české mluvnice i toto její příjmení ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá; z těchto dvou forem příjmení může nositelka příjmení užívat jen jednu formu, kterou si uvede při podání žádosti, a ta se uvede v matričním dokladu (Naše řeč 83, 225–242, 2000/5).

Stylistickou úroveň textu zákona ponechme stranou a zamysleme se nad tím, co obnáší užívat ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá. Uvedu příběh paní Paul, české občanky provdané za Rakušana. „Cizí“ příjmení musela zvolit z praktických důvodů. Nejenže by s přechýleným příjmením v Rakousku nemohla používat manželovu platební kartu, ale hlavně se bála, aby se její syn – nedej pámbu – nejmenoval Paulová.

Dotyčná však pracuje pro firmu, která má zastoupení v Čechách. Mají-li její čeští kolegové dodržovat zákon, mohou o ní mluvit buď „hotentotsky“ (zajdi k Paul, schovej to pro Paul), nebo mohou její „mužské“ příjmení podle české mluvnice skloňovat (zajdi k Paulovi, schovej to pro Paula). Zatím, pokud vím, o ní mluví jako o Paulové, čímž porušují zákon (vždyť její příjmení se smí používat pouze v jedné formě).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné