Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Přechylování příjmení dle zákona

 |  5. 7. 2001
 |  Vesmír 80, 416, 2001/7

Občas nezvládáme ani přechylování českých příjmení, zejména těch, která mají větnou povahu: Vítámvás, Osolsobě, Hrejsemnou. Podoba „paní Hrejsemnová“ budí rozpaky (těžko se z ní zpětně odvozuje jméno manželovo), však také jediná nositelka tohoto příjmení v pražském telefonním seznamu uvádí své jméno nepřechýleně.

Více problémů přináší přechylování cizích příjmení. Byl schválen zákon o matrikách, jménu a příjmení, který v paragrafu 69 říká: Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Ukládá-li to mezinárodní smlouva, uvede matriční úřad na žádost nositelky příjmení v matričním zápisu vedle příjmení ženy podle pravidel české mluvnice i toto její příjmení ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá; z těchto dvou forem příjmení může nositelka příjmení užívat jen jednu formu, kterou si uvede při podání žádosti, a ta se uvede v matričním dokladu (Naše řeč 83, 225–242, 2000/5).

Stylistickou úroveň textu zákona ponechme stranou a zamysleme se nad tím, co obnáší užívat ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá. Uvedu příběh paní Paul, české občanky provdané za Rakušana. „Cizí“ příjmení musela zvolit z praktických důvodů. Nejenže by s přechýleným příjmením v Rakousku nemohla používat manželovu platební kartu, ale hlavně se bála, aby se její syn – nedej pámbu – nejmenoval Paulová.

Dotyčná však pracuje pro firmu, která má zastoupení v Čechách. Mají-li její čeští kolegové dodržovat zákon, mohou o ní mluvit buď „hotentotsky“ (zajdi k Paul, schovej to pro Paul), nebo mohou její „mužské“ příjmení podle české mluvnice skloňovat (zajdi k Paulovi, schovej to pro Paula). Zatím, pokud vím, o ní mluví jako o Paulové, čímž porušují zákon (vždyť její příjmení se smí používat pouze v jedné formě).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné