Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mentální špajzky

 |  5. 6. 2001
 |  Vesmír 80, 358, 2001/6

Inter desiderabilia cordis (mezi žádoucí věci srdce) zakladatele svobodného učení pražského náleželo, aby „království české, tak jako přirozenou povahou svou oplývá hojností potrav tělesných, rovněž velkým počtem moudrých mužů spůsobením jeho bylo ozdobeno, aby věrní obyvatelé téhož království, kteří po ovoci dobrých umění bez přestání lační, nemuseli o cizí almužny žebrati, nýbrž připravený stůl k nalévání v království svém měli…“ (citováno podle „Dějů university pražské“ od W. W. Tomka).

Přirovnání vzdělanosti k potravě je patrně stejně staré jako jazyk. Rád bych se jednou prošel po sémantickém poli všech těchto souvislostí, metafor, paralel – včetně jejich posunů v čase. Nestravitelné texty, neslané nemastné, chuť něco se dozvědět (výživného, ale bez nádivky), vyhnout se nechutným řečem, hlad po informacích… Spadla by tam snad i lidová definice vzdělání jako toho, co zbude, když všechno, co jsme se naučili (snědli, do sebe nalili a nacpali), zapomeneme (strávíme). A možná i stručná formulace Karla Krause: „Co stráví učitelé, to jedí žáci.“ Když se kdysi u nás hovořilo o tom, že knihy jsou zboží (duševně potravinářské) jako každé jiné, navrhoval jsem, aby na každé knize bylo tedy řádně uvedeno: „spotřebujte nejpozději do…“. A také složení a kalorická (informační) hodnota, popřípadě varování ministra školství nebo kultury, které by bylo obdobou varování ministra zdravotnictví na cigaretách.

Roman Ondák zkoumá systematicky tuto – a ještě širší – oblast ve svých konceptuálních instalacích. Patří sem sběr a uchovávání informací (muzea a kabinety kuriziot s hmotnými informacemi sušenými, lisovanými, naloženými (kompotovanými) v lihu či formalínu. Tak Ondák ukázal kresby ze starých anatomických atlasů, uložené – konzervované v nádobách, které se používají na patologických odděleních (vystavoval pak v lékařsko-historickém muzeu v Curychu).

Sběr informací a jejich uchovávání jsou tématem i dalších Ondákových instalací: pytlíky (třeba od čaje), sáčky, konzervy (přechovávající podle nápisů nejrozmanitější části vědních oborů), ale i podběráky; patří sem také rozmanité mentální špajzky (jejichž korelátem jsou např. knihovny).

Komunikatívny konzum (1997) probíhal ve dvou fázích. První se zabývala sběrem informací – pomocí magnetofonu skrytého v krabici; sběr probíhal objektivně na ulici. Hezky to odpovídá představě shromažďování a zapisování protokolárních vět, jimiž chtěl Otto Neurath zajistit zcela objektivní empirický základ vědeckých teorií. Tyto informace je však třeba otestovat, prosít, a pak je zpracovat – uvařit z nich vydatný pokrm, teorii. A druhá fáze instalace už obsahuje kuchyňský stůl s potřebnými přísadami, náčiním... A záleží na kuchaři – ani ty nejkvalitnější ingredience (data) neurčují jednoznačně výsledek – pokrm či teorii.

Tak je tomu i s instalací nazvanou Hlad. Někde vzadu, v mentální špajzce, jsou přichystány všechny ingredience – a zdá se, že prvotřídní – z nichž lze připravit leccos, např. nějaké (patrně dosti nechutné a nevýživné) dějiny filozofie, ale možná z nich nějaký vynalézavý kuchař připraví zcela neočekávanou inspirující pochoutku.

TERAZ PREJDEM NA CHVÍĽU K UMENIU


Čo sa stane, ak sa rozhodnete postupovať po naznačenej ceste opačne, než ako po nej postupuje veda? Keď sa sústredíme na následky príčin? Keď nás povedzme prestane zaujímať, prečo vplývajú vzťahy vzájomnej nevraživosti rodín na citový vzťah dvojice mladých ľudí, a namiesto toho sa sústredíme na otázku, čo sa môže z takejto situácie vykľuť a aké z toho môže plynúť ponaučenie pre iné rodiny a iné dvojice? V takomto prípade, aspoň sa mi tak zdá – ide o dosť často použitú schému zápletky, sme sa dostali do oblasti umeleckej tvorby. Ako vidíme, ide sa po tej istej ceste, po ktorej ide veda, ale opačným smerom – od príčin k následkom, zo spetitosti do pojmových, emotívnych, etických, estetických a ktovie akých ešte konštruktov vo vnútri – v interiéri – človeka, v jeho mysli.

No, a toto všetko si dnes začínajú uvedomovať niektorí vedci i niektorí umelci. Vznikla z toho predstava postmoderny, v rámci ktorej by sa niektoré rozdiely medzi vedou a umením mohli raz trocha pritlmiť. Veda i umenie by sa pohybovali po svojej spoločnej ceste chvíľu takým a chvíľu opačným smerom. Neviem, čo na to znalci postmoderny, ale ja ju vnímam takto a sem-tam to „funguje“.

Jozef Kelemen,

Exteriér a interiér: cesta a dva smery umenia a vedy (úryvok z textu),

in: Interiér versus Exteriér alebo Na hranici (možných) svetov,

vydalo Sorosovo centrum súčasného umenia – Slovensko

pri príležitosti rovnomennej výstavy, Bratislava 1996


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné