Dudlík, nebo bez dudlíku?

Protože se v lékařském tisku objevily zprávy, že používání dudlíku u kojenců zvyšuje výskyt zánětu středního ucha, provedli finští lékaři studii u 484 dětí ze 14 novorozeneckých a kojeneckých poraden. V polovině poraden rodičům doporučili, aby používání dudlíku silně omezili, v druhé nikoliv. Onemocnění zánětem středního ucha však bylo u obou skupin dětí stejně časté, dudlík tedy zřejmě nehraje roli.

Podle jedné hypotézy přispívá k šíření infekce podtlak, který při dudlání vzniká v ústní dutině. Podle jiných tvrzení dudlík snižuje riziko náhlé kojenecké smrti, na druhé straně však u dětí starších jednoho roku zvyšuje kvasinkové infekce v ústech, zubní kaz a samozřejmě způsobuje předkus. (Nemluvě ani o tom, že se všude nedbá důsledně na to, aby každé dítě mělo vlastní dudlík, který se denně vyváří.) Závěr je nerozhodný. Do jednoho roku by se dudlík měl používat, pokud bez něj dítě příliš křičí. Po jednom roce by si dítě mělo postupně odvykat. (The Lancet 357, 823, 2001)