Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Archeologie a pohanský věk

KAREL SKLENÁŘ: Archeologie a pohanský věk. Příběhy z dětských let české archeologické vědy (rozšířené a upravené vydání knihy Učenci a pohané), Academia, Praha 2000, 326 stran, náklad a cena neuvedeny, ilustrace Eliška Sklenářová a archiv
 |  5. 6. 2001
 |  Vesmír 80, 350, 2001/6

Karla Sklenáře není třeba představovat (viz Vesmír 72, 453, 1993/8, Vesmír 76, 278, 1997/5 ad.). Svým pestrým a hodnotným dílem 1) se již dávno zařadil mezi klasiky archeologie. Jeho popularizační dílo u nás patrně nemá obdobu – soustavně se snažil zpřístupnit výsledky archeologického výzkumu co nejširšímu okruhu čtenářů. V této knize se K. Sklenář vrací k tématu nejmilejšímu – k „dětským letům české archeologie“, která spadají do doby od konce 18. do počátků 20. století. Ve srovnání s knihou Učenci a pohané (Mladá fronta, Praha 1974) je text rozšířen zhruba na dvojnásobek, podstatně se rozrostl obrazový doprovod, zanedbatelné nejsou ani úpravy původních kapitol.

S kým nás K. Sklenář seznamuje? Kromě „starých známých“ z prvního vydání (J. Dobrovský, V. Krolmus, J. L. Píč) jsou v knize nová jména ( F. B. Petera Rohoznický, hrabě Eugen Černín z Chudenic), další významná naleziště (hradiště z mladší doby bronzové na Plešivci u Hořovic) a další nálezy (starolaténská bronzová falera z Hořoviček a z téže doby též unikátní spona ze Želenic). Velmi cenná je nová kapitola O nožících z křesavého kamene, která seznamuje čtenáře s osobností A. Friče a jeho zásluhami o počátky výzkumu paleolitu v Čechách. V kapitole Alšova Morana a roztocký lékař je řada nových údajů nejen o lékaři a archeologovi Č. Ryznerovi, ale především o reflexi výsledků archeologického výzkumu v díle M. Alše. Podstatně více informací se dovídáme o plzeňském archeologovi F. X. Francovi.

Smyslem tohoto zastavení není jen vypočítávat zajímavosti z doby před více než sto lety. Skutečnou hodnotou knihy, ukrytou mezi řádky, je připomínka společenských a kulturních poměrů, v jejichž rámci se odvíjely všechny pamětihodné a často i podivuhodné osudy zakladatelů archeologie u nás. Bylo by hrubým zjednodušením, kdybychom historii jejího vzniku zúžili na prosté narůstání poznatků a kdybychom životní příběhy jejích hlavních protagonistů považovali za pouhou galerii zajímavých osudů. Obě Sklenářovy knihy (Učenci a pohanéArcheologie a pohanský věk) ukazují především to, že archeologie vznikala jako reakce na společenskou poptávku. V procesu formování moderního českého národa (které daleko přesahovalo intelektuální „národní obrození“ a zahrnovalo také – ne-li především – sféru technickou a ekonomickou) hrála archeologie roli zdroje ideových a historických základů. Důležitější než samotní archeologové a jejich nálezy jsou ve Sklenářově knize údaje o archeologických motivech v díle M. Alše nebo o tom, kolikrát a jakým způsobem byla želenická spona využita jako atribut českého národního mýtu. V obrazové příloze by neměla uniknout pozornosti společná fotografie B. Jelínka a M. Tyrše v sokolských krojích či informace, že archeolog J. V. Hellich byl také malíř.

Jako „dětská léta“ lze vývoj archeologie v Čechách od konce 18. do počátku 20. století charakterizovat pouze ve smyslu srovnání se současným stavem vědeckého poznání. V souvislostech obecně společenských a kulturních však „dospělá“ archeologie již nikdy později nedosáhla významu, jemuž na počátku 20. století „odrostla“. V průběhu 20. století sice bylo nalezeno nepoměrně více nálezů než ve století 19., vědecký výzkum dosáhl netušených výsledků. Archeologů jsou dnes v Čechách stovky, profesionálních archeologických pracovišť desítky. Společenská odezva jejich práce je však oproti 19. století výrazně nižší, což jistě stojí za zamyšlení. Tím spíše nové Sklenářově knize (jakož i všem jeho knihám předchozím) patří velký dík. Dočkáme se v novém tisíciletí i nového národního obrození?

Poznámky

1) Souhrnně je uvedeno v Archeologických rozhledech 50, 703–717, 1998.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Matoušek

PhDr. Václav Matoušek, CSc., (*1954) vystudoval prehistorii a historii na Filozofické fakultě UK v Praze. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR. Nyní přednáší na Fakultě humanitních studií UK.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...