Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Míra věcí

 |  5. 4. 2001
 |  Vesmír 80, 183, 2001/4

Nebuďte normální. Normální lidé povraždili

v uplynulém století sto milionů normálních lidí.

(R. D. Lang 1) )

Podle statistik válečných historiků strávila Evropa v minulém tisíciletí 47 % času ve válečném stavu. 1) Celosvětově nemělo uplynulé století jediný den, kdy by se někde na světě neodehrávaly nejméně tři válečné konflikty se seriózním zabíjením. V každém válečném konfliktu je zabíjení a týrání „nepřátel“ amorálně povýšeno na duchovní ctnost a vlasteneckou, náboženskou nebo třídní povinnost… K tomu připočtěte ročně milion mrtvých na malárii, který se týká hlavně dětí a na němž se podílí bída a nedostatek léků. 16 000 lidí se denně nakazí HIV a jsou (zatím) odsouzeni k smrti na aids. Na světě je nyní asi 55 milionů nakažených, z toho 2 miliony dětí – je to asi největší katastrofa v dějinách lidstva. 2)

A přece, když se řekne katastrofa, člověku se nejspíš vybaví Černobyl. Zpráva, že za 15 let po Černobylu zemřely na následky ozáření asi 3000 lidí, zní děsivě. Ovšem za stejnou dobu se přibližně stejný počet lidí na Ukrajině otrávil houbami a stejný počet na světě zahynul pod sněhovými lavinami. 3) Příčinou toho, že dnes je Černobyl synonymem katastrofy, bylo selhání zfušované technovědy. Hromadně zabíjela ale i nezfušovaná, naopak velice úspěšná technověda v Hirošimě a v Nagasaki.

V čem je jádro pudla? V zatloukání (nevybavuje se mi spisovnější české slovo). Několik dní po Černobylu se u nás na Letenské pláni konala statisícová pravidelná oslava 1. máje. Ti, kdo poslouchali zahraniční rozhlas a dívali se na pohyb mraků v předpovědích, měli jasno: radioaktivita jde od východu. Oficiální místa ovšem zatloukala. Článek profesora Vladislava Klenera v tomto čísle Vesmíru uvádí mýtus o hrůze (která se ve skutečnosti u nás ani jinde v Evropě nekonala) na pravou míru. Kromě zvýšeného výskytu rakoviny štítné žlázy u dětí na Ukrajině, v Bělorusku a přilehlých oblastech Ruska (vesměs úplně vyléčených) se ostatní rizika projevila jen nepříliš výrazně – ale ať si to čtenář raději v článku přečte sám. Možná že v některém ohledu Černobyl obyvatelům zamořených oblastí prospěl – o jejich zdravotní stav se konečně někdo začal zajímat.

Pokud jde o zatloukání významných informací, nemusíme se vracet až k Černobylu. Ostatně na internetu nebo ve slovnících si můžete najít Bhopál, Minamatu, Seveso nebo sporný Sellafield. To vše jsou důsledky zfušované technovědy. BSE (bovinní spongiformní encefalopatie, nemoc šílených krav) pravděpodobně přecházející vzácně – zatím asi u 90 smrtelně nemocných – na lidi jako nvCJD (nová varianta Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci) není zfušovaná technověda, ale je klasickým příkladem novodobého zatloukání. Britská vláda tak dlouho bránila vědcům v přístupu k informacím o BSE, až začalo být zle. 4) A opět: slýcháme v médiích o kontrole všeho hovězího, ale nevíme jaké, slyšíme předního českého neurologa, který varuje před veškerým hovězím varovat – ale jádro věci je v tom, že zatím nejsou k dispozici spolehlivé testy jak prokázat BSE v inkubační době, kdy už se nepochybně může na člověka přenést. 5) Není to žádná triviálnost – někteří odhadují maximální počet lidských nakažených na půl milionu (v Británii). Co dělat: nejíst hovězí a telecí mozek a míchu – a doufat.

Poslední katastrofická vymoženost je slintavka a kulhavka. I když my staří si na ni z první republiky pamatujeme jako na lehkou dětskou nemoc (není pravda, že se lidé nakazí jen vzácně), běžným učebnicovým poučením je, že lidé s oslabenou imunitou může zabít. Pamatuji si mělké bazény s roztokem chlorového vápna před vjezdy do postižených farem. Pamatuji si ale také, že jsme nesměli pít nepřevařené mléko. Na všech mléčných výrobcích by mělo být uvedeno, zda jsou vyrobeny z pasterizovaného mléka. To platí i pro jogurty, sýry. Dozvěděli jste se to z médií? Nepijete u babičky na venkově syrové nebo kysané nepřevařené mléko?

Tu míru věcí v našich myslích ovlivňují lobbistické zájmy (uhelné lobby, farmářské lobby, lobby majitelů pozemků při stavbě dálnic a obchvatů – vezměte jen tu směšnost, že za deset let se nepodařilo realizovat obchvat Plzně, a přitom tisíce kamionů denně ničí zdraví Plzeňáků – lobby proti geneticky modifikovaným potravinám nevyžadující označování pasterizace mléka). To vše mediální lobby s velkými titulky náruživě vnucuje občanům. Katastrofické tituly zvyšují prodej… Je to daň za politickou svobodu, za svobodu (jakéhokoliv) slova…

Poznámky

1) Kuras B.: Jak přežít padouchy. II. vyd., ELK, Praha 2000, s. 68.
2) Fauci A. S.: The AIDS epidemics. Consideration for the 21st century. New Engl. J. Med. 341, 1046, 1999.
3) Bochníček Z.: Energetická abeceda pro začátečníky. Lidové noviny 3. 3. 2001, s. 19.
4) Schreiber V.: Varianta Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci: jak se to mohlo stát? Vesmír 80, 8, 2001/1.
5) Bonn D.: Future uncertain for reliable vCJD screening test. The Lancet 356, 228, 2000.

Ke stažení

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...