Mikrometastázy
| 5. 4. 2001 | Vesmír 80, 236, 2001/4
I po odoperování primárního zhoubného nádoru (takového, který ještě nemetastázoval do dalších tkání) zůstává v těle pár buněk, které se chovají „rakovinně“. Protože je jich skutečně jenom pár, neodhalí je ani magnetická rezonance, ani emisní tomografie. Takové buňky – mikrometastázy – mohou v kostní dřeni čekat na svou další šanci i deset let. Identifikace mikrometastáz v různých fázích onemocnění vyvrátila dogma, že systemická choroba je až posledním krokem buněčné zvrhlosti, tedy že migrující metastázy čekají na finále. Mikrometastázy byly totiž nalezeny už u raných rakovinných bujení. Zjevně tedy nepotřebují, aby jejich „mateřský“ nádor dorostl do určité velikosti, která jim umožní, aby ho opustily. (Immunology Today 20, 294, 1999/7)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [206,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...