Mikrometastázy
| 5. 4. 2001 | Vesmír 80, 236, 2001/4
I po odoperování primárního zhoubného nádoru (takového, který ještě nemetastázoval do dalších tkání) zůstává v těle pár buněk, které se chovají „rakovinně“. Protože je jich skutečně jenom pár, neodhalí je ani magnetická rezonance, ani emisní tomografie. Takové buňky – mikrometastázy – mohou v kostní dřeni čekat na svou další šanci i deset let. Identifikace mikrometastáz v různých fázích onemocnění vyvrátila dogma, že systemická choroba je až posledním krokem buněčné zvrhlosti, tedy že migrující metastázy čekají na finále. Mikrometastázy byly totiž nalezeny už u raných rakovinných bujení. Zjevně tedy nepotřebují, aby jejich „mateřský“ nádor dorostl do určité velikosti, která jim umožní, aby ho opustily. (Immunology Today 20, 294, 1999/7)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [206,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











