Mikrometastázy
| 5. 4. 2001 | Vesmír 80, 236, 2001/4
I po odoperování primárního zhoubného nádoru (takového, který ještě nemetastázoval do dalších tkání) zůstává v těle pár buněk, které se chovají „rakovinně“. Protože je jich skutečně jenom pár, neodhalí je ani magnetická rezonance, ani emisní tomografie. Takové buňky – mikrometastázy – mohou v kostní dřeni čekat na svou další šanci i deset let. Identifikace mikrometastáz v různých fázích onemocnění vyvrátila dogma, že systemická choroba je až posledním krokem buněčné zvrhlosti, tedy že migrující metastázy čekají na finále. Mikrometastázy byly totiž nalezeny už u raných rakovinných bujení. Zjevně tedy nepotřebují, aby jejich „mateřský“ nádor dorostl do určité velikosti, která jim umožní, aby ho opustily. (Immunology Today 20, 294, 1999/7)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [206,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...