Mikrometastázy
| 5. 4. 2001 | Vesmír 80, 236, 2001/4
I po odoperování primárního zhoubného nádoru (takového, který ještě nemetastázoval do dalších tkání) zůstává v těle pár buněk, které se chovají „rakovinně“. Protože je jich skutečně jenom pár, neodhalí je ani magnetická rezonance, ani emisní tomografie. Takové buňky – mikrometastázy – mohou v kostní dřeni čekat na svou další šanci i deset let. Identifikace mikrometastáz v různých fázích onemocnění vyvrátila dogma, že systemická choroba je až posledním krokem buněčné zvrhlosti, tedy že migrující metastázy čekají na finále. Mikrometastázy byly totiž nalezeny už u raných rakovinných bujení. Zjevně tedy nepotřebují, aby jejich „mateřský“ nádor dorostl do určité velikosti, která jim umožní, aby ho opustily. (Immunology Today 20, 294, 1999/7)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [206,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Zadání testu z titulní strany
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů
Ondřej Vrtiška | 29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž 
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...