Mikrometastázy
| 5. 4. 2001 | Vesmír 80, 236, 2001/4
I po odoperování primárního zhoubného nádoru (takového, který ještě nemetastázoval do dalších tkání) zůstává v těle pár buněk, které se chovají „rakovinně“. Protože je jich skutečně jenom pár, neodhalí je ani magnetická rezonance, ani emisní tomografie. Takové buňky – mikrometastázy – mohou v kostní dřeni čekat na svou další šanci i deset let. Identifikace mikrometastáz v různých fázích onemocnění vyvrátila dogma, že systemická choroba je až posledním krokem buněčné zvrhlosti, tedy že migrující metastázy čekají na finále. Mikrometastázy byly totiž nalezeny už u raných rakovinných bujení. Zjevně tedy nepotřebují, aby jejich „mateřský“ nádor dorostl do určité velikosti, která jim umožní, aby ho opustily. (Immunology Today 20, 294, 1999/7)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [206,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Pátranie po pôvode SARS-CoV-2 pokračuje
Štefan Vilček | 7. 7. 2026
Pri vysvetľovaní pôvodu celosvetovej pandémie covid-19 spôsobenej vírusom SARS-CoV-2 vznikajú rôzne hypotézy. Kým jedna podporuje zoonotický pôvod...











