Násilí proti ženám v Irsku a jihovýchodní Asii

Irská katolická církev vytvořila dvě komise, které nakonec doporučily ženám, aby opustily manželství, jestliže je manželové bijí nebo jim působí jiné násilí. To je změna oproti dosavadnímu stanovisku církve, že manželství trvá navždy bez ohledu na to, co se v něm děje. Teď se jasně říká, že násilí v manželském svazku je nepřijatelné. A nejde jen o násilí manuální, ale též ekonomické, sociální, psychické, patří sem i znásilnění manželky. Zjistilo se, že 34 % bitých žen bylo v době násilí těhotných. Jinou stránkou věci je to, že násilí žen vůči manželům vesměs není hlášeno ani zaznamenáváno. Církev správně vidí, že nárůst násilí v manželstvích je dán akceptováním vzoru chování v televizi, videu, kině a na internetu.

Ještě horší to je v jihovýchodní Asii. Nemocnost žen, způsobená v podstatné míře násilím, je vyšší než u mužů v Indii, Bangladéši a Thajsku. Naproti tomu v Barmě a Indonésii více stůňou muži. Násilí na ženách je příčinou 9,5 milionu prostonaných dní za rok u žen v plodném věku, což je stejné číslo jako u tuberkulózy a HIV. U nemocných tuberkulózou je podobně jako u HIV v Africe nakaženo více žen než mužů, v jihovýchodní Asii je to naopak. Jelikož se v jihovýchodní Asii mimomanželský sex považuje za normální, problém tamních žen je domoci se bezpečného sexu se svými manžely. Vyplývá z toho, že pro ženy v jihovýchodní Asii je riziko být vůbec provdána.