Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Stinné stránky WOS

(Ad Co je Web of Science, Vesmír 80, 548, 2001/10)
 |  5. 12. 2001
 |  Vesmír 80, 667, 2001/12

Souhlasím s V. Hořejším a P. Hobzou v tom, že Web of Science (WOS) je mocný a užitečný nástroj pro scientometrickou analýzu. Počet publikovaných článků v odborných časopisech ani počet citačních ohlasů na tyto články pochopitelně není ideálním kritériem pro určení vědecké výkonnosti pracovníka, nicméně z možností, které jinak reálně připadají v úvahu, jde o kritérium nejlepší. Skutečnost, že pohodlný přístup k těmto údajům má dnes prakticky kdokoli z naší vědecké obce, je bezesporu velkým kladem nákupu národní multilicence na databázi WOS. Ještě větší význam má přitom WOS jakožto bibliografická databáze, tj. jakožto mocný nástroj pro průběžné a retrospektivní rešerše. Zakoupení multilicence na WOS má ovšem i některé stinné stránky, na které bych na tomto místě rád upozornil. Informace obsažená ve WOS se natolik překrývá s informací v databázi Current Contents Connect (CCC), že by byl pro většinu našich institucí zbytečný luxus platit si zvlášť ještě přístup k původní databázi CCC. Není proto divu, že jednotlivé instituce předplatné na tuto databázi po nákupu licence na WOS většinou zrušily. WOS obsahuje veškeré informace obsažené v původní databázi CCC, s jednou důležitou výjimkou: patrně z obchodně strategických důvodů neobsahuje elektronické adresy autorů článků, což uživatelům WOS znemožňuje požádat autory prostřednictvím internetu rychle, pohodlně a levně o separátní výtisky příslušných článků. Zakoupení databáze tak mělo mimo jiné ten důsledek, že jsme byli nuceni se hromadně vrátit k dávno opuštěné praxi a začít si znovu psát o separátní výtisky jednotlivých článků obyčejnou poštou (snail-mail). Nedokážu odhadnout, na kolik nás v celostátním měřítku tento důsledek zakoupení nesmírně nákladné multilicence WOS přijde; já osobně utratím za odesílání žádanek o separáty přibližně 4000 korun ročně. Separátů navíc přichází méně a samozřejmě oproti předchozí praxi elektronických žádanek docházejí s podstatným zpožděním.

Druhým vážným nedostatkem databáze WOS je, že obslužný program v nabídce „Hloubka prohledávání databáze“ neobsahuje možnost „Od poslední návštěvy“. Jestliže tedy užíváme WOS jako nástroj pro průběžnou rešerši, musíme tak činit zcela pravidelně týden co týden (nebo v jiném pevně zvoleném intervalu). Vzhledem k tomu, že na jeden dotaz můžeme získat maximálně 500 článků odpovídajících zadaným kritériím, může nám dovolená či nemoc značně zkomplikovat dohledání článků, které byly od naší poslední návštěvy databáze publikovány.

Myslím, že bude třeba rychle hledat cesty jak oba výše zmíněné nedostatky databáze WOS odstranit. V každém případě, jestliže bychom měli v budoucnu uvažovat o prodloužení multilicence na databázi WOS a tato databáze by nebyla do té doby doplněna o e­mailové adresy autorů, měla by naše strana rozhodně vyjednat s prodejcem příznivější podmínky, například možnost bezplatného přístupu k starší databázi CCC pro uživatele databáze WOS.

Ke stažení

O autorovi

Jaroslav Flegr

Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., (*1958) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V biologické sekci této fakulty se zabývá evoluční biologií, evoluční parazitologií a evoluční psychologií. Je autorem knih Evoluční biologie (Academia 2005, 2009), Zamrzlá evoluce (Academia 2006), Evoluční tání aneb O původu rodů (Academia, 2015) a mnoha dalších odborných i popularizačních publikací.
Flegr Jaroslav

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné