Stromule

Plastidy, z nichž nejznámější jsou zelené fotosyntetizující chloroplasty, byly více než sto let považovány za vzájemně oddělené organely rostlinných buněk. V některých odborných pracích byly však popsány výrazné výběžky (stromule) víceméně bochníčkovitých plastidů propojující organely navzájem. Toto propojení se nedávno podařilo prokázat genetickou transformací jader buněk v segmentech listů několika druhů rostlin, po níž byl fluorescentní protein (GFP) transportován do stromatu plastidů. Stromule mají průměr několik desetin mikrometru, délku až několik desítek mikrometrů a v závislosti na aktinovém cytoskeletu mění neustále svůj tvar. Umožňují výměnu GFP mezi jednotlivými plastidy. Jsou zřejmě mnohem častější v buňkách obsahujících poměrně malý objem plastidů (např. v pokožce listů) než v typických buňkách fotosyntetizujících pletiv (např. v mezofylu). Mohou enormně zvětšit povrch plastidu. Většina otázek jejich struktury, funkce a pohyblivosti však zatím zůstává nezodpovězena. (J. C. Gray et al., Plant Biology 3, 223–233, 2001)