Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Půvab redukce

 |  5. 11. 2001
 |  Vesmír 80, 652, 2001/11

Počátky nauk spočívají v zásadě v nahlédnutí, že nějaké dvě entity, pro které má přirozený jazyk různá jména, jsou v zásadě totožné, byť představují různé póly téže polarity, nebo jedna je nějak „transformovanou“ podobou té druhé (mlha je voda jemně rozptýlená v ovzduší). Síla původního rozvržení světa „vykrojením“ významových okruhů různých slov (podle Z. Kratochvíla je vše sázkou na to, že jednotlivina je reprezentantem obecniny) je veliká, a proto je nutné vždy znovu zdůrazňovat např. že křídlo ptáků je v zásadě přední noha (metamorfovaná), a naopak noha hmyzu je vývojově zcela něco jiného než noha obratlovců. Představa, že něco je „zvláštním případem“ něčeho jiného, je v zásadě tím, co je pro systematizované nauky dominující a umožňuje svět chápat i jinak než jako nakupení jednotlivostí. Někdy se tyto úvahy dějí relativně šetrně (představy morfologických transformací živočichů a rostlin během evoluce, odvozování slov od jejich kořenů a jejich transformace v čase atd.). Jindy mají podobu násilí většího (třeba Freudův obraz světa). Vrcholu dosahují v některých „duchovědných“ oborech (včetně třeba sociobiologie), vykládajících celý svět pomocí nějakého pojmu a jeho „speciálních případů“, ač by šel stejně dobře interpretovat pojmem k němu polárně opačným či nějakým zcela jiným. (Pár příkladů za mnohé – živelné pohromy jakožto „zkoušky z lásky“ pro lidstvo, neboť křesťanský Bůh je per definitionem dobrý; fackování bližního jakožto speciální, snad poněkud převrácený typ péče či starostlivosti – Sorge – jenž je podle Heideggera per definitionem způsobem, jak se člověk vztahuje ke světu; pomoc jiným je pro sociobiologii transformovaným příkladem egoizmu, protože gen je per definitionem sobecký, morfologie přece jen tuto ekvilibristickou volnost nemá a obtížně může třeba ušní boltec prohlásit za základ celé struktury těla a ostatní údy za jeho rafinované metamorfáty.) Vždy mi bylo záhadou, co vlastně některé i velmi inteligentní lidi pudí k provozování takovýchto nauk, které krom jednoznačnosti a přehlednosti nevnášejí do světa nic, co by stálo za to.

I když jsou některé závěry plynoucí z psychologického, ekonomického či evolučního redukcionizmu nesporně zajímavé, pokud jde o otázku původu a příčiny některých jevů (jsou v zásadě novodobými formami etiologických mýtů), zároveň už předurčují pohled na celou věc a nesmí se jim zcela propadnout (vášnivé přisávání kojenců není nic než transformovaná sexualita, hrtanové chrupavky nejsou nic než přeměněné žaberní oblouky atd.). Takto lze vytvářet vztahy mezi věcmi, spojovat a rozpojovat je, byť obecný dojem je, že tyto vztahy jsou „nalézány“ (jedno od druhého lze jen obtížně rozlišit). Je pak nebezpečí toho, že se přehlédne svébytnost celého jevu a nahradí se vnímáním „toho jednoho podstatného“, jemuž však jev odpovídá stejně málo jako cumlání dudlíku kopulaci či květní tyčinka listu. Ne všechny typy redukcionizmu jsou stejně „chytlavé“ a redukce světa na dvě základní komodity římského práva a typické „plutonské“ domény, peníze a sex (Marx a Freud), se vždy těšily velké pozornosti, stejně jako jejich syntéza a kombinace v podobě sociobiologie. („Opatrné“ redukce typu Junga či Portmanna táhnou už méně, a naopak „přílišná“ redukce atomistická už netáhne – myšlenka na vlastní manželku coby shluk molekul nechává většinu lidí chladnými.) ¨

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...